Tento příběh je starý zhruba půl století. Dnes je to příběh úsměvný, tenkrát to byl zážitek, na který se prostě nezapomíná. Bylo mi kolem patnácti, bydlela jsem v centru Plzně a v blízkosti našeho domu byla Měšťanská beseda, kam se chodilo na čaje, do tanečních, také se tam konaly koncerty, bylo tam i divadlo pro děti, prostě centrum zábavy i kultury.
Jednou tam mělo být představení divadla Semafor, tenkrát s hlavní hvězdou, Karlem Gottem, kterého většina nás mladých holek tenkrát milovala k zbláznění. Vyrazila jsem s kamarádkou na číhanou, sedly jsme si v parku před "besedou" na lavičku a čekaly, až se objeví náš velký idol.
Nejdříve přijel nějaký starší pán s malou dodávkou, kde měl všechny ty muzikanstské inštrumenty, my jsme ho šly okukovat a přešlapovaly jsme kolem jeho auta, až si nás pán všiml a zeptal se, jestli na někoho čekáme. Protože jsme byla taková dvě trdla, tak jsme se pochlubila, že tam čekáme na Karla Gotta. V té době jsme ještě večer nesměly chodit ven, taky koncert stál nějakou korunu, nebylo možné si prostě na "Káju"koupit lístek a jít na jeho vystoupení. Pán ale jakoby vytušil, co bychom rády, pozval nás na večer, abychom přišly, že se potkáme s Karlem Gottem, že nám to zařídí. Nabídka sice lákavá, ale my tomu moc nevěřily, přesto jsme doma zabojovaly a byly jsme navečer vypuštěny z domova a dokonce jsme dostaly odyprodaný, tak jsme z toho byly obě špatné.
V uvedený čas jsme jen tak korzovaly po chodbě před vstupem do sálu, kam už chodili ti šťastní, kteří měli lístek na "Semafor", my jen závistivě koukaly, jak se oni těší na vystoupení, když na nás někdo zavolal - pán, který nás pozval, splnil své slovo, šel právě s Karlem Gottem, kterému mu nás začal představovat a s úsměvem mu sdělil, že tam na něho čekáme celé odpoledne. Karel se jen usmál a řekl něco jako, že ho to těší, ale to už jsme byli všichni u vchodu, kde se trhaly vstupenky, my dvě holky jsme se tetelily blahem a chtěly se rozloučit, ale pán na nás mrkl, Karel Gott vešel a pán jen řekl "Semafor", pak popostrčil nás dvě dovnitř a opět zahlásal "Semafor", tak jsme prošly bez problémů, ale také bez lístků, pak nás náš spasitel dovedl na balkon, posadil nás do první řady, kde měli nějaká rezervovaná místa a popřál pěknou zábavu.
Představení se nám moc líbilo a dodnes vzpomínáme, jak jsme byly s Karlem Gottem na jeden večer v jednom angažmá. Od té doby jsme se s ním potkaly ještě několikrát, Karel je Plzeňák, tak nebyl problém ho potkat třeba jen na ulici, ale i na koncertě a jinde, ale nikdy už jsme neměly tu drzost, že bychom šly na jeho koncert zadarmo, i když jsme si to mohly jako bývalé kolegyně dovolit.
