Seznámila jsem se na seznamce s mladíkem (něco kolem padesátky), kterého jsem uchvátila nikoliv vzhledem a svojí inteligencí, ale deníkem, který mám u profilu. Sešli jsme se, ne proto, aby mě sbalil, ale chtěl na živo poznat ženu, která ten deník vyplodila. Docela jsme se pobavili, prošli jsme celou náplavku i ze Smíchovské strany, byly tam vepřové hody, takže jsme se napucli dobrotama, pak jsme si sedli na rantl náplavky (mezi všechny ty mládežníky) a takhle jsme popocházením a posedáváním strávili celé odpoledne. Usednout na zem nebyl problém, horší pro mě bylo zvednout se, ale mladík byl akční, a tak mi pomohl, nejhorší bylo, že když se smíchy lámete, těžko se zvedá. A tak to vypadalo, že skončíme oba ve Vltavě, a zdálo se, že by to ani jednomu z nás nevadilo. Pak už jsme posedávali jenom na lavičkách, odkud jsem vyskočila jako srnka. On totiž měl na seznamce taky deník a perlil v něm. Požádala jsem ho, jestli můžu něco z toho použít pro ÍČKO, trochu to upravím, ať se pobavíme. Souhlasil a že si to taky rád přečte, ať mu pošlu link, až to vyjde.
Jak můj kamarád Pavel vyhrál v loterii,
ano opravdu vyhrál, zajásal, že se stal žádoucím boháčem a jak si to bude užívat. Přátelé, něco, co bych nikdy nečekal, se stalo realitou! Můžete mi gratulovat, sám nemůžu svému štěstí uvěřit - proto bych se o ně s vámi rád podělil!
Dnes jsem na poště cestou na oběd odesílal dopis a přitom mi padl zrak na vystavenou sbírku těchto losů a vzpomněl jsem si, jak se mi nedávno paní poštovní úřednice svěřovala s tím, že mají popotahovačky, když jich neprodají dost. Pán za přepážkou sice nebyl takový sympaťák jako paní posledně, nicméně měl jsem nějakou altruistickou náladu, tak jsem se rozhodl mu pomoci a jeden los za 50 Kč jsem si od něj koupil, což se posléze ukázalo být jako šťastný nápad.
Sedl jsem si na lavičku a vytáhl svůj starý neplatný socialistický desetník, který jsem před lety za pohnutých okolností našel na čundru a který od té doby nosím pro štěstí v peněžence a nikdy ho neodevzdám kamarádce Aničce do skautské soutěže ve sběru hliníku, ani kdyby to byl poslední hliník v Praze, který skauti ještě neodvezli do sběru. "Použití takovéto vzácné relikvie pro setření soutěžních políček mi jistojistě přinese výhru!", pomyslel jsem si a zaváhal, jestli nemám na desetník pro štěstí navíc ještě plivnout. Nicméně představa oslintané mince, na kterou se lepí žmolky oškrábané nastříbřelé hmoty ze stíracího losu, mě od tohoto nápadu odradila.
Los s tématikou hledání pirátského pokladu mi přišel mnohem lepší než ten s příběhem o zlaté rybce, který jsem si byl nucen koupit posledně. Vyžadoval dokonce jisté intelektuální úsilí: nejdřív se setřela políčka, pod kterými se objevily souřadnice podobné těm, jako když se hraje hra na potápění lodí (B4 zásah!) Následně se podle těchto souřadnic musela setřít okýnka ve slepé mřížce, která tvořila "mapu k pirátskému pokladu" - a v odhalených políčcích se měly objevit výherní symboly.
Soustředěně s vyplazeným jazykem jsem seškrabával slepou mapu a v duchu mi v hlavě zněla palba děl pirátské lodi, která se vždy při objevení symbolu mísila s výkřiky námořníků: "B3 johohó - dalekohled! C5 bum, bác - škeblička! A6 prásk, žbluňk - flaška s rumem, hoď ji sem!" a tak podobně. Protože jsem původně nevěnoval moc pozornosti instrukcím na losu, měl jsem za to, že je potřeba, aby se objevily 3 symboly truhličky, aby člověk něco vyhrál, a tak mě zklamalo, když jsem po doškrabání nenašel ani jednu. Už jsem chtěl otráveně odejít, když můj zrak mimoděk něco zachytil. Zahleděl jsem se pozorněji a už jsem to viděl - měl jsem tam 3 papoušky! Důvtipný čtenář znalý stíracích her a výherních automatů již jistě tuší, že "tři stejné symboly v okýnkách spatřiti, znamená velké štěstí míti" - ano, přátelé, vyhrál jsem! Tabulka na straně losu mi následně prozradila sladké tajemství, že tři papoušci znamenají výhru rovných PADESÁT KORUN! Jelikož to bylo asi poprvé v životě, kdy jsem něco vyhrál, neznala má radost mezí. Uvědomil jsem si, že to mimo jiné znamená, že se mi cena losu právě vrátila a že nebudu mít štěstí v lásce, neb mám štěstí ve hře. Ale což, prchavá je všechna láska, ale prachy jsou prachy.
No řekněte, není to kluk k zulíbání :-)
