V jedné rodině z Prahy řeší vážný problém. Sedmašedesátiletá babička si po sedmi letech od smrti manžela našla přítele. Seznámili se na inzerát. Synové jí to přáli.
„Maminka najednou celá ožila, zase chodila do divadla, na výstavy. Zkrásněla, začala si kupovat pěkné oblečení. Měli jsme radost a těšili jsme se, že nám toho chlapíka představí,“ vypráví jeden z jejich synů. Bylo mu však podezřelé, že je představit nechtěla. „Nešlo nám o nějaké rodinné družení, ale přece s ním klidně mohla přijít na hodinku opéct si u nás na zahradě buřta. Divných nám bylo více věcí. Jednou jsem je z auta zahlédl ve městě. Mával jsem na ně a snažil se zaparkovat, že za nimi přijdu. Dotyčný se evidentně snažil rychle zmizet. Maminka byla rozpačitá, říkala, že si vzpomněl, že něco musí zařídit rychle na poště. Byl to poměrně pohledný chlapík, působil mladší než maminka, ale říkala, že jsou stejně staří,“ vzpomíná.
Ten poměrně pohledný chlapík zmizel poté, co mu dotyčná dáma půjčila čtyřicet osm tisíc. „Nebylo mi to podezřelé už proto, že chtěl takto přesnou sumu. Tedy nechtěl, já mu ty peníze vnutila. Zkrátka z něj vylezlo, že jeho dcera má dluh, hrozí jí exekuce. Chtěl jí pomoc, ale banka mu jako seniorovi nabídla jen půjčku s vysokým nevýhodným úrokem. Tak jsem mu ty peníze jednoho dne donesla a dala,“ vypráví paní Ivana. „Od té doby má nedostupný telefon. Řekla jsem to synům, ti zjistili, že na adrese, kterou mi dal, vůbec nikdo takový nebydlí. Naletěla jsem jako hloupá holka. Jenže já naletěla proto, že jsem uvěřila, že ještě v mém věku můžu potkat někoho, kdo říká, že mi to sluší. Naznačoval, že mu jde o vážný vztah, že bychom třeba do budoucna mohli uvažovat o společném bydlení. A já byla šťastná,“ přiznává. Dotyčného muže už nikdy nepotkala a synové ho také nevypátrali.
Casanova a ti další
Podobné případy však čas od času skončí až na policii. Týkají se jak mladých žen, tak žen ve vyšším věku a samozřejmě i osamělých mužů. „V Praze 4 byl zadržen muž, který ženám tvrdil, že má hotovost momentálně blokovanou v bance nebo u dlužníků. Víme o třech, ženách ve věku 45, 51 a 61 let, které mu uvěřily, že jim peníze vrátí,“ vzpomíná na jeden z takových případů policejní mluvčí Tomáš Hulan.
Další podobný případ projednával před časem soud. Pětačtyřicetiletý muž se seznamoval s dámami na internetové seznamce. Podle policie obral několik žen celkem o několik milionů korun. Popisují ho jako typický příklad sňatkového podvodníka. Ženy u soudu vypovídaly, že byl milý, chápavý, velmi slušný. Chodil s nimi na procházky, na kávičky. Plánoval společnou budoucnost. Pak vždy přišel s nějakou záminkou, jak z nich vylákat peníze. A ony mu je samy nosily, nabízely, přesvědčovaly ho, ať si je vezme: „Však já vím, Péťo, že nejsi žádný podvodník, že mi je vrátíš.“
Karlovarští policité vyšetřovali podobný případ pod příhodným krycím názvem Casanova. Dotyčný muž si ohlupováním žen přišel na více než deset milionů korun. „Ženám ukazoval například kupní smlouvy nebo výpisy z katastru nemovitostí, aby je přesvědčil, že jejich peníze investuje do nákupu nemovitostí a pak je se ziskem prodá,“ uvedla karlovarská policejní mluvčí Kateřina Böhmová. A ženy věřily, že je šikovný a snaží se vydělat peníze, aby pak společně mohli jet na pěknou dovolenou. Jel na ni, ale sám nebo s mladými dívkami, které do něj žádné peníze neinvestovaly.
Pane, vy jste úžasný
Nebylo by však spravedlivé myslet si, že podvodníkům s láskou propadají jen osamělé ženy středního a vyššího věku. V jedné ostravské rodině se takový malér stal dvaašedesátiletému pánovi, vysokoškolákovi ve velmi dobrém pracovním postavení. Zkrátka, pán je typ, do kterého by nikdo neřekl, že naletí podvodnici. Vypadá výborně, ovládá jazyky, je uznávaným odborníkem v soukromé firmě, slušně si vydělává. Je deset let rozvedený, žije sám a je mu dobře. Přesněji, bylo, dokud se u benzínové pumpy neseznámil s jistou čtyřicátnicí.
„Byla v nouzi, měla píchlé kolo. Tak jsem jí pomohl. Dala mi svou vizitku, trvala na tom, že mě za to pozve na večeři. Bylo to překvapivé, že mě žena zve do restaurace. Dal jsem jí na sebe telefon. Po týdnu volala, trvala na té večeři. Byl z toho moc pěkný večer. Pak další setkání. Pěkný půl rok. Pak přišla s tím, že shání partu lidí na dovolenou v Karibiku. Že známý tam má dům, že ho chce půjčit, že bych mohl jet taky. Dal jsem jí dvacet tisíc, aby to celé zařídila. Od té doby jsem ji neviděl. Ještě jsem z toho vyvázl dobře, já blbec. Kdyby vydržela a hrála to na mě dál, asi bych se zamiloval a kdo ví, o co všechno by mě připravila,“ shrnuje sebekriticky.
Budu se vdávat do Tunisu
Mnoho takových případů se nikdy nedostane na veřejnost ani na policii. Lidé, kteří naletěli, se zpravidla stydí. Naletět podvodníkům je vždy nemilé. Ale naletět tak, že člověk věřil v lásku, to je až trapné, to se nikdo nesmí dozvědět. Ano, tak mnozí uvažují. Je to logické, ale lumpům to jen nahrává. Nikdo na ně neupozorní, tak si v klidu hledají další oběti. S tím, jak přibývá lidí, kteří žijí single a jak je společnost anonymní, mají nyní více možností, než mívali dříve. Naprosto unikátní případ se ovšem před pár lety odehrál v Brně. Tamní policisté ho zveřejnili, aby varovali podobně důvěřivé dámy.
Osmašedesátiletá penzistka se přes internet seznámila se sedmadvacetiletým Tunisanem. Po ročním dopisování a komunikaci přes webovou kameru ji požádal o ruku. „Pak si od ní nechal posílat částky kolem dvou tisíc korun. Ještě před sňatkem tak získal kolem osmdesáti tisíc,“ uvedla Petra Vedrová z jihomoravské cizinecké policie. Pokud se teď někdo chytá za hlavu, klid, příběh tímto zdaleka nekončí. Dotyční se opravdu vzali v Tunisku. Žena tam předala své veškeré úspory manželovi. Zanedlouho se k ní začal chovat hrubě. Odjela do České republiky, ale po čase se za ním zase vrátila. A dala mu to, co se jí podařilo uspořit z penze. A tak pořád dokola. Policisté se případem zabývali a spočetli, že dotyčná dáma už takto přišla o milion a půl korun. Odmítla se však rozvést a odmítla také na násilnického mladého manžela podat trestní oznámení. Má ho prostě ráda.
Podobné příběhy vždy vzbuzují údiv, výsměch, pohoršení. Ti, kteří je čtou, říkají: Tak nám by se nic takového stát nemohlo. Možná si to mysleli i ti, kterým se to stalo.
