Seznamování se ve vyšším věku je ovšem pořádná dřina vhodná jen pro odvážné a trpělivé jedince. Představme si to: Prožijete třeba třicet let s jedním partnerem, pak zemře a vy po čase zkusíte hledat jiného. Protože nemáte s kým mluvit, chodit na výlety, za kulturou. Jenže každého srovnáváte s tím předešlým. Máte své zvyky, rituály. Pustit si do bytu cizího člověka? A jak daleko s ním zajít? Jsou vůbec po šedesátce vhodné nějaké intimnosti? Existuje vůbec v tomto věku něco jako láska? Nevyklube se z něho podvodník? Toto všechno se honí v hlavách lidem vyššího věku, kteří zůstali sami a cítí, že jim to nevyhovuje. Přesto mezi nimi přibývá těch, kteří se pouštějí do dobrodružství zvaného hledání partnera přes inzerát.
Mnohé seznamovací agentury už zavedly speciální části pro seniory. „Není na tom nic zvláštního, nikdy dříve se lidé nedožívali tak vysokého věku v tak dobré kondici,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová, která se specializuje na problémy seniorů.
„Zejména starší dámy, které ovdověly nebo žijí samy z jiných důvodů, jsou jiné, než bývaly jejich matky či babičky. Dnešní žena ve věku nad šedesát se chce bavit, vzdělávat, být upravená, zajímá se o módu. S tím souvisí i to, že má pocit, je škoda nezkusit zbytek života ještě s někým sdílet,“ vysvětluje. Seznamovací agentury zavádějí části určené speciálně pro seznamování seniorů. Inzeráty, které si dávají do médií či na internet lidé ve věku nad šedesát, začínají být co do počtu stejně časté jako inzeráty třicátníků. Dávají si je ženy i muži.
„Samota je to, co lidi ve vyšším věku trápí nejvíce. Samotu označují za větší problém než nedostatek financí či zdravotní problémy,“ říká socioložka Lucie Vidovičová.
Prožít něco pěkného
Jenže snaha se samotou skoncovat, je běh na dlouhou trať. „Když jsem zjistila, jak to ve světě seznamek chodí, přišlo velké rozčarování,“ říká Marie Magdalena Klosová, bývalá učitelka. Když jí bylo jednašedesát, ovdověla. S manželem žila dvaačtyřicet let. Je půvabná, moderně oblečená, zvyklá cestovat, chodit do společnosti. „Prostě jsem nechtěla žít sama. Jenže jsem netušila, jak těžké je někoho najít. Spíše mě ty pokusy roztesknily a začala jsem mít dojem, že vztah, jaký jsem měla s manželem, už nenajdu,“ vypráví. Vypočítává to, co pozná většina dam vyššího věku, když se zkoušejí seznámit přes inzerát: Muži nezveřejňují fotky. Neudávají svůj věk. Přitom si představují, že najdou partnerku výrazně mladší. Když žena napíše, že jí je šedesát, nemá u nich šanci, byť by vypadala na čtyřicet.
„Jeden muž projevoval tak velký zájem, až to bylo trapné. Když zjistil můj věk, okamžitě obrátil. Prý myslel, že jsem výrazně mladší. Přitom byl stejně starý jako já,“ vypráví Marie. Nakonec se jí přítele najít podařilo. Cestují spolu, scházejí se. „Můj závěr z toho je, že seznamování se ve vyšším věku je nesnadné, ale neřekla bych, že těžší než v mládí. Znám hodně žen, kterým je kolem třiceti, nemohou najít partnera. V jejich případě je to větší problém, protože hledají muže, se kterým by založily rodinu. Ale v našem věku už nemusíme přemýšlet, zda ten partner bude na celý život, jestli bude dobrý otec. My prostě hledáme někoho, s kým bychom ještě ve zbytku života mohly společně prožít něco pěkného,“ říká.
Co ženy čekají
Ani pro osamělé muže vyššího věku není snadné se seznamovat přes inzerát. „Ozývaly se mi ženy, které na fotkách vypadaly vyzývavě, svůdně. Vystavovaly výstřihy, uculovaly se. Bylo to divné. Proč takové fotky posílají sedmdesátiletému dědkovi. Co čekají? Já čekal, že najdu ženu, se kterou budu moct na výlet do hor, časem třeba jet na dovolenou k moři. Já nehledal ženskou neurčitého věku, která si hraje na dvacetiletého diblíka,“ vypráví jednasedmdesátiletý Stanislav, který si přeje zůstat v anonymitě. Sešel se s sedmi ženami. Jeho bilance: „Tři mně vyprávěly pořád jen o vnoučatech a o svých zdravotních potížích. Nechápu, proč bych měl někomu na prvním rande vyprávět, že mám křečové žíly a řídké kosti. Další tři si evidentně testovaly, jestli jsem důvěřivý stařík, ze kterého by káply nějaké prachy. Ta sedmá byla fajn. Bylo jí šedesát pět. Jenže byla tak akční, že jsem na ni nestačil. Každý den organizovala nějaký program: přednášky, divadla, výstavy. Víkendy chtěla jezdit na kole, chodit na dlouhé výšlapy s klubem turistů. Na vztah to nebylo, občas si píšeme, zůstali jsme v kontaktu přes sociální sítě. Já hledám spíše porozumění, společné povídání u vínka, sem tam výlet. Ta by mě uhonila k smrti,“ vypráví a hledá přítelkyni přes inzerát dál.
Líbají se senioři?
Karolína Friedlová ve své disertační práci zkoumala milostný život obyvatel domovů pro seniory v Česku a na Slovensku. Z toho, co zjistila, se dá o představách dříve narozených o lásce hodně vyčíst.
„Mladí lidé si často myslí, že milostný život končí v pětačtyřiceti. Jen deset procent vysokoškoláků si myslí, že se lidé milují ještě v pětapadesáti. Realita je jiná. Mezi seniory se odehrávají příběhy spojené s vášní, s nevěrou, zamilovaností, radostí i smutkem. Páry se mazlí, projevují si něžnosti, senioři byli viděni často při líbání,“ vypráví. Intimita je jednou z věcí, která seznamování ve vyšším věku komplikuje.
No jasně, při hledání partnera pro závěrečnou fázi života už nejde o to, aby to mezi párem jiskřilo tak, že po prvním setkání skončí v posteli. Jenže fyzická přitažlivost přece k lásce patří. Nebo ve vyšším věku ne? I to je častý problém, kteří senioři při seznamování řeší. Kdo se však nakonec se všemi těmito nástrahami a problémy seznamování přes inzerát vypořádá, povznese se nad ně a obrní se trpělivostí, může se mu podařit netrápit se v závěrečné fázi života tím, že je sám.
Lidí, kterým se to podaří, přibývá. No a když ne? O nic přece nejde, vždyť seniorský věk je obdobím, kdy by si člověk měl plnit sny, bavit se a zkoušet zažít něco nového.