Pod názvem Masopust se skrývá celé období od Tří králů až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jimž toto období končí. Letos toto období končí úterým 28. února. Svátek je zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může masopustní neděle být v rozmezí od 1. února až do 7. března.
Jak jsem se již zmínila v jednom ze svých článků, že křesťanské a židovské tradice se vzájemně prolínají, týká se to i Masopustu (židovský Purim). O masopustních radovánkách se u nás dochovaly písemné zprávy již z 13. století. Naši dávní předci si na bujaré masopustní veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku. Dřívější masopustní veselí bylo o hodně hlučnější a rozpustilejší, než je dnes. Každý se snažil užít si masopustních kratochvílí, jak nejlépe uměl. Veselil se bohatý i chudý, pán či sluha, mistr nebo jeho tovaryš. Lidé jedli masopustní šišky a koblížky, popíjeli a zpívali či tančili. Je z historie známo, že i čeští králové strojili nákladné hodokvasy.
Proto i jedna z mých "otázek dne na chatu" směřovala k tomu, jak slavíme Masopust. Zajímal mě Váš názor a zkušenosti..Dnes ve velkých městech, ale i na vesnici, je období Masopustu plné plesů a bálů. Jak jste napsali, většina z Vás se už plesových radovánek nezúčastňuje nebo jen sporadicky. Třeba se ale někteří z Vás zúčastní tzv. masopustního průvodu, a tak jsem dovolila Vás seznámit s některými zvyky či tradicemi v různých koutech naší země.
Oslavy konce masopustu začínají tzv."tučným čtvrtkem", kdy k obědu se podává vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Také se nesmí hledět na nějaký ten džbán piva. Na tučný čtvrtek si každý měl dopřát tolik piva a mastného jídla, co snesl. Pak přišla Masopustní neděle, které se říká "taneční". Hned po obědě vyhrávají hudebníci na návsi a zvou k muzice. V pondělí se opět pokračovalo v tanci, ale na zábavu neměla dříve přístup svobodná mládež a mohla jen přihlížet. V kole bylo vidět jen ženaté a vdané.
Ve většině masopustních průvodů se objevuje maska báby s nůší, kominík se žebříkem, tradiční maskou bývá kobyla (skrývá často dvě osoby). Většinou nechybí ani medvěd s medvědářem či Žid s pytlem nebo rancem na zádech. Čím je maska pitvornější, tím větší budí pozornost..
Mě nejvíc zaujalo slavení masopustu v Postřekově. Jedná se obec na Domažlicku, kde žijí většinou Chodové již po několik generací a kde jsou i v dnešní době dodržovány masopustní tradice. Před pár lety jsem se oslav zúčastnila a byl to opravdu nzapomenutelný zážitek, o který se s Vámi podělím.
Postřekováci si nenechávají stlačit bujarové veselí jen do víkendových dnů. Na "tučný čtvrtek" se jí vepřová se zelím, aby byl po celý rok člověk při síle. Maso se jí "ve stoje", aby šlo do nohou. V pátek se scházejí občané v hospodě "U Hadamů" a vše se připravuje na nedělní "kytičkovou". Na Chodsku se masopustním zábavám říká "voračky". Novou tradicí je pak také sobotní maškarní bál v "Hotelu" (v dolní hospodě nedaleko nádraží). Jedná se o záležitost starou cca 30 let.
Neděle byla a bývá o Masopustě v Postřekově vyhrazena svobodné mládeži. Název je odvozen od kytičky, kterou dívka předá svému vyvolenému chlapci po prvním tanci. V pondělí se scházejí rekruti na tzv. "vorání". Status rekruta nezmizel ani poté, co byla zrušena povinná vojenská služba. O masopustním průvodu nesou Masopusta. Večer pak se koná v hospodě "U Hadamů" slavný postřekovský "babský bál". Ženy i muži si na zábavu obléknou tradiční chodský kroj..
Úterní masopustní průvod má pevnou strukturu. V čele jde krojovaná dívka nebo převlečený muž za dívku a nese housle nebo dudy zabalené v černé látce jako symbol konce muziky. Následuje komický pár ženicha s nevěstou a krojovaná děvčata se slaměným věnečkem. Figurinu Masopusta nesou rekruti oblečení v krojích. V průvodu nesmí chybět soudce a kat. Ti vykonají poslední soud nad Masopustem.
Masopustní obyčeje jsou velmi svérázné, ale jedno mají společné, a to jsou krojované průvody a velký počet masek. Chtěla bych ještě připomenout oslavy konce Masopustu na Hlinsku. Vesnické masopustní obchůzky a masky Na Veselém kopci jsou dokonce zapsány na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.
Pranostika: masopust na slunci - pomlázka u pece
Použitá literatura: Lidové pranostiky a zvyky