Státní zdravotní ústav sestavil takzvané desatero zdravého stárnutí. Pro někoho to může být jen seznam naprosto banálních zásad, které každý člověk zná. Jenže to tak není. Bohužel, mnoho lidí tyto zásady nedodržuje a pak se diví: Proč jsem unavený? Proč se cítím slabý? Proč se mi zhoršila cukrovka?
Tak tady je desatero:
1. Uchovávejte si fyzickou kondici.
2. Věnujte pozornost stravování.
3. Dodržujte pitný režim.
4. Nepodceňujte riziko podvýživy.
5. Mějte pod kontrolou svůj tlak.
6. Braňte se cukrovce.
7. Chraňte své cévy.
8. Trénujte mozek.
9. Nepropadejte depresi.
10. Věnujte se koníčkům.
Jasně, teď se chce namítnout: Ono se to říká, nepropadejte depresi, ale v tom si člověk nepomůže. Stejně tak v udržování fyzické kondice, když přijdou nemoci a síly ubývají. Ale v jedné oblasti si pomoci každý může sám. A tou je stravování. Právě to, jakou pozornost mu věnujeme a jak se v této oblasti umíme orientovat, se ve vyšším věku projevuje. Odbýváme se, šetříme na jídle, nepoznáme, co je zdravé, podléháme trendům.
„Výhodu v této oblasti mají senioři, kteří žijí ve společné domácnosti s partnerem, protože výběru potravin, přípravě jídel i společnému stravování věnují více péče,“ říká Tamara Starnovská, nutriční specialistka Thomayerovy nemocnice v Praze. „Ale když žijí jako jednotlivci, velmi často nemají motivaci k přípravě jídel a takzvaně se odbývají jídly, které snadno připraví. To znamená, že si místo obědu dají instantní polévku nebo chléb a kávu s mlékem. Roli v tom hraje také finanční situace, mnozí si říkají, že za jídlo je zbytečné utrácet, že si to nemohou dovolit, zkrátka, že instantní polévka zalitá vodou stačí, nač si dělat opravdový kuřecí vývar,“ vysvětluje.
Velmi často lidé vyššího věku přijímají málo tekutin. Dá se říct, že je to přímo seniorská specialita. „Mnoho seniorů má snížený pocit žízně,“ připomíná Tamara Starnovská. Není třeba lít do sebe litry vody, ostatně, mýtus, že je třeba se neustále prolévat, už padl. A dokonce se mezi lékaři objevují hlasy, že byl přehnaný. „Samozřejmě, že návody na to, aby člověk pil denně tři i více litrů vody, jsou nesmyslné. Já, když dělám několikahodinové operace, nepiju a žiju,“ podotýká chirurg Jan Měšťák. „Doplňovat tekutiny je třeba, ale rozhodně nepodléhejme módním trendům jako byl ten, že sebou každý má stále nosit láhev s vodou,“ říká. Potíž je v tom, že stárnutí přináší snížený pocit žízně. Takže je třeba pamatovat na to, že si třeba dopoledne vždy dáme hrnek čaje, v poledne polévku, odpoledne či večer sklenku mléka. Stačí prostě nedopustit dehydrataci organismu, naprostým nesmyslem je říct si: Nepiju celý den, protože nemám žízeň. Je stejně škodlivé jako pokusy lít do sebe denně tři litry za každou cenu jen proto, že to někdo radil v nějakém časopise.
Často si také starší lidé škodí ve víře, že dělají to nejlepší. Ukázkou je odmítání tučných jídel. „Jenže tuky hrají ve výživě seniorů důležitou roli. Mají více energie než jiné živiny, takže v menším množství dodají energie více. Navíc zlepšují chuť jídel, což je důležité pro osoby, která ztrácejí chuť k jídlu nebo mají potíže s chrupem, s polykáním. Zkrátka, jídlo by mělo chutnat,“ připomíná Tamara Starnovská. Důležité však je spotřebu tuku rozložit průběžně do celého dne. To znamená, že není úplně šťastné jíst tři dny suchary a nízkotučné jogurty a pak si dát o víkendu vepřo knedlo zelo plavající v mastnotě. S tím souvisí rada odborníků používat k přípravě jídel kvalitní rostlinné oleje, ideálně olej řepkový.
Hodně si prospějeme tím, pokud přestaneme kupovat všechny ty lákavě vyhlížející sladkosti. To znamená dortíky, sušenky, různé pečivo s náplněmi a polevami. Právě ty jsou nejrizikovější. Nejen proto, že obsahují hodně cukru, ale protože jsou zhotoveny z levných tuků, tedy jsou v nich transmastné kyseliny, které v našem organismu dělají tu největší paseku. Bohužel, hodně lidí si raději koupí deset levných čokoládových tyčinek s náplní, přičemž pokud bychom prozkoumali jejich složení, dojdeme k závěru, že se snad výraz čokoláda ani nemůže použít, než tabulku kvalitní vysokoprocentní čokolády, kterou by týden uzobávali po čtverečcích. Nebojme, neslupneme ji hned celou, je tak silná a výživná, že na víc než čtvereček zpravidla člověk nemá chuť.
Z desatera sestaveného Státním zdravotním ústavem ještě vyplývá jedna podstatná věc: Všechny ty rady jsou vlastně jednoduché, zdá se říct až banální. Přesto je nedodržujeme a raději se pídíme po různých módních trendech ve stravování. A lékaři už zaznamenávají první výsledky. Například současná generace malých dětí má nedostatek železa. Přišlo se na to, že je to proto, že mnoho rodin odmítá jíst takzvaně červené maso a za zdravé považuje jen maso kuřecí.
„Jenže bílé maso obsahuje asi třikrát méně železa než červené,“ říká Petr Tláskal, předseda Společnosti pro zdravou výživu. A jde to napříč generacemi, mnohé starší dámy přece také říkají: My jíme zdravě, jíme jen kuřecí maso, nic tučného.
Takže není na škodu si už zmíněné desatero připomenout, zejména proto, že je vlastně úplně prosté a každý tak nějak tušíme, že bychom podle něj měli žít.