V březnu 2014, krátce po premiéře, jsme s manželem zhlédli v Městském divadle Zlín inscenaci "Žítkovské bohyně" režiséra Dodo Gombára. Hra vznikla na motivy stejnojmenného románu brněnské autorky Kateřiny Tučkové. Z tříhodinového představení jsem odcházela jako uhranutá. Inscenace se hraje s velkým úspěchem před vyprodaným hledištěm již druhým rokem nejen ve Zlíně, ale i na zájezdových představeních v Praze nebo Brně.
Hned druhý den po představení jsem knihu koupila, abych si mohla celý příběh v klidu odžít znovu. Děj románu se odehrává v kopaničářské obci Žítková ležící v těsné blízkosti Starého Hrozenkova na moravsko-slovenském pomezí a je věnován ženám proslulým svým léčitelským a věšteckým uměním. V souvislosti s osudy bohyní si čtenář velmi intenzivně uvědomí zrůdnost různých -ismů a záludnost lidského charakteru.
Letos na podzim jsme se do obce zajeli podívat. Domky rozsypané po stráních jednoho z kopců Bílých Karpat, krásné místo, kam se určitě ještě někdy vrátíme. Při procházce obcí jsme narazili na domek poslední bohyně Irmy Gabrhelové (1905 - 2001), který je citlivě zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti.
Pro dokreslení představy přidávám pár fotografií z naší krátké návštěvy a odkaz na webovou stránku věnovanou výše uvedenému románu.
http://www.katerina-tuckova.cz/Zitkovske-bohyne.html
