Co mi zbývá

Toulám se lesem
a všechno kolem dýchá,
tážu se, kde jsem,
a slyším slova ticha,
vzdávám se lesu
bez zbytečného spěchu
a pak se snesu
do hedvábného mechu.

Toulám se časem
a skrývám květy v klíně,
jdu za tvým hlasem
a nejdu po rovině,
v mlze se ztrácím
a cítím blízkost svodu
a pak se vracím
do výchozího bodu.

Toulám se v sobě
a nevím, co mi zbývá,
platím své době
a nejsem jasnozřivá,
čas nemá stání
a vezme každou chvíli,
zmoudřelá přání
mi dodávají síly.