Změna klimatu je realitou a její důsledky jsou ještě horší, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z nové analýzy teplot na celém světě za posledních šedesát let, o které o víkendu na serveru washingtonpost.com informoval tým Jamese Hansena z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Hansen, který je rovněž v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír ředitelem Goddardova ústavu pro vesmírný výzkum, přišel s varováním před následky růstu teplot kvůli využívání fosilních paliv již v roce 1988. Nyní však tvrdí, že tehdy byl příliš optimistický. Vliv na světové klima je rychlejší, než předpokládal.
Nová studie není na rozdíl od mnoha jiných jen klimatickým modelem nebo předpovědí: je to rozbor již nastalé teplotní situace a ukazuje, že extrémně horká léta z minulých let jsou s největší pravděpodobností následkem právě klimatických změn.
Teploty nestále rostou
V uplynulých třiceti letech zaznamenali vědci postupně stále více anomálií v průměrných teplotách jednotlivých ročních období. Ke srovnání použili data z let 1951 až 1980. Vlna nesnesitelných veder v Evropě v roce 2003 a v Rusku roku 2010 nebo loňské katastrofické období sucha v Texasu a v Oklahomě mohou být podle Hansena připsány pouze klimatické změně. A s největší pravděpodobností to bude platit také pro mimořádně žhavé letošní léto v USA – data pro vyhodnocení se teprve sbírají.
Tyto události nejsou podle vědců jen příkladem toho, co klimatická změna může přinést. Jsou již prý klimatickou změnou způsobeny. Průměrné světové teploty kvůli oteplování klimatu totiž stále rostou, extrémy se navíc stávají častější a intenzivnější všude na světě.
Pravděpodobnost, že by šlo o přirozenou teplotní variabilitu, považuje Hansen za zanedbatelně malou. Počítat s tím by podle něj bylo stejné jako odejít z práce a čekat každé ráno na výhru v loterii, abyste mohli zaplatit své účty. „Změnili jsme svět a nyní v něm musíme žít. Ve světě, kde kvůli extrémním horkům zahynulo v roce 2003 více než 50 tisíc lidí a kde sucha v Texasu v roce 2011 způsobila škody za více než pět miliard dolarů (asi 101,5 miliard korun). Takové události, jak ukazují naše data, budou pořád častější a vážnější,“ citoval vědce washingtonpost.com.
Spasí nás „čistá energie“?
Zvyšování teplotních anomálií přibližuje Hansen na příkladu "klimatické kostky". Tato pomyslná kostka má dvě červené strany symbolizující "teplé" a dvě modré plochy zastupující "studené" počasí, dvě zbývající plochy představují průměrné teploty. Pravděpodobnost, že nastane jedna ze tří situací, je za normálních okolností přesně jedna ku třem. Klimatické změny však způsobily, že se kostka změnila a má nyní více červených ploch,“ uvedl Hansen.
Podle jeho názoru efektivní řešení tohoto celosvětového problému spočívá především v podpoře "čisté energie", tedy energie získávané ze Slunce, z vody a větru. Jenže i vědci připouštějí, že její výroba je zatím příliš drahá a neefektivní. A k jaderné energetice panuje po nehodě v japonské Fukušimě značný odpor, a to zejména v Evropě.