Dostat roli v úspěšném televizním seriálu je riziková záležitost. Často se stává, že si diváci herce spojí s jeho rolí více, než je zdrávo. Potýkali se s tím představitelé postav z legendárního seriálu Nemocnice na kraji města, nyní se totéž děje hercům ze seriálů Ulice a Ordinace v růžové zahradě.
Kdo není náruživý seriálový divák, možná si bude myslet, že následující řádky jsou naprostý nesmysl. Opak je pravdou. Mnozí lidé se dovedou nechat seriály tak pohltit, že to, co vidí na obrazovce, považují za realitu. Příkladů z poslední doby je hodně.
Půvabná slovenská herečka Andrea Kerestešová dodnedávna dostávala samé sympatické role. Hrála například jednu z hlavních postav v úspěšném seriálu Vyprávěj. Nedávno se začala objevovat v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Hraje tam pořádnou potvoru. Svedla primáře, snaží se rozbourat jeho vztah s těhotnou přítelkyní, jde tvrdě po kariéře. "Skvělá role, mrchy se hrají lépe než hodné holky," pochvalovala si v začátcích. Teď svůj život popisuje takto: "Poprvé hraji v Čechách negativní roli a je pro mě velké překvapení, že mě kvůli ní lidé začali nesnášet. Setkávám se s tím, že mi opravdu cizí lidé dávají najevo, že jim najednou nejsem sympatická."
Své o tom ví hodně herců. Například Josef Abrhám býval přímo národním padouchem v době, kdy hrál doktora Blažeje v Nemocnici na kraji města. "Když jsem se nechoval dobře k sestře Ině, lidé se do mě klidně pustili, když jsem třeba vešel do obchodu," vzpomínal v jednom z rozhovorů.
Svoje si užívá i herec Jiří Štrébl. V seriálu Ulice hraje postavu jménech Knobloch. Arogantního pivaře, který terorizuje svou ženu a nedokáže si přiznat, že se chová jako buran. Hraje ho skvěle. Tak skvěle, že mu lidé nadávají přes sociální sítě. "Nějaký cizí chlap na mě dokonce vyběhl na ulici a začal mi nadávat, že se špatně chovám k Emě, mé seriálové nevlastní dceři," říká. "Mám už vypozorováno, že chování lidí se mění přesně podle toho, jak se chovám v seriálu," vysvětluje.
Přímo herci osobně nadávat, to si troufne málokdo. Většina seriálových závisláků se realizuje na internetu. Na sociálních sítích a v diskusích pod články, tam se to nadává. Tam si každý pustí pusu na špacír.
"Někdy je to opravdu problém," říká producentka seriálu Ulice Silvie Klasová. "Potíž je v tom, že záporné postavy obykle hrají lidé, kteří jsou ve skutečnosti velmi milí a hodní, zkrátka báječní kolegové. Je až obdivuhodné, jak výborně dokáží záporné postavy zahrát. Místo toho, aby jim diváci vyjadřovali obdiv, posílají jim až nenávistné komentáře a reakce."
Na jedné straně by herci měli spokojeni. Mohou si říct: Tak hrajeme tak výborně, až nám lidé uvěří, že jsme jako postava, kterou představujeme. Tak to přece má v herectví fungovat. Na straně druhé jim tak trochu ubývá iluzí o tom, jací vlastně jejich diváci jsou, když tak bezmezně dovedou uvěřit seriálové fikci.
Zkrátka, je to hezká ukázka, jak mocný svět šoubyznysu a televizní slávy je. Protože, i když řada lidí říká, že se na nekonečné seriály nedívá, jejich sledovanost je stále velmi vysoká.
A co vy? Jaký máte názor na současné seriály? Bývaly dříve kvalitnější nebo jste si v současné seriálové produkci našli nějaký, který vás baví?
