Svět ve své nynější podobě může do roku 2100 přestat existovat, vyplývá z nové mezinárodní vědecké studie, pod kterou se podepsalo více než dvacet renomovaných vědců. Příčinou zkázy bude podle nich biologický kolaps způsobený nevratnými změnami, které člověk vyvolal v ekosystému planety.
Studie zveřejněná v časopise Nature upozorňuje na bezprostřední hrozbu kolapsu celého ekosystému na Zemi. Více než dvacítka vědců pracujících pod hlavičkou dvanácti různých vědeckých ústavů analyzovala poznatky, které popisují biologický kolaps během sedmi velkých planetárních krizí: kambrické exploze před 540 miliony let, pěti období masivního vymírání druhů, z nichž některá vymazala na devadesát procent života na Zemi, a konec doby ledové, kterým před 12 tisíci lety začala naše éra.
„Všechny tyto velké přechody byly doprovázeny jevy, které na globální úrovni modifikovaly atmosféru, oceány a klima,“ říkají vědci. Stejné situaci čelíme dnes. Podle expertů je ohrožena téměř polovina současných klimatických pásů na Zemi. Brzy by mohly zcela vymizet a místo nich by na 12 až 39 procentech povrchu planety mohly zavládnout dříve nepoznané životní podmínky.
Ekosystém se vymyká kontrole
Tato radikální změna by navíc mohla udeřit s nebývalou brutalitou. „Poslední narušení planetárního ekosystému vyprovokovalo extrémní biologické změny během pouhého jednoho tisíce let,“ říká spoluautor studie Arne Mooers, profesor biodiverzity na Univerzitě Simona Frasera ve Vancouveru. „Na geologické úrovni to je jako přejít z dětství do dospělosti za méně než rok. Co se děje dnes probíhá dokonce ještě rychleji.“
A co je horší: kvůli netečnosti by se systém brzy mohl vymknout kontrole. „Naše planeta nemá uloženo nikde v paměti, jak vypadala v původním stavu,“ říkají autoři studie. „Tím, jak Zemi měníme, obrovsky riskujeme: brutálně ji vychylujeme do nové rovnováhy, na kterou se ekosystém a naše společnost nebudou schopni adaptovat.“
Skleníkové plyny nejsou jedinými viníky. Tlak, který lidský druh vyvíjí, se pohybuje na široké škále od "fragmentace přírodního prostředí" až po "demografický růst" skrze "nadměrnou spotřebu zdrojů". Dnes se využívá již 43 procent ekosystému planety, aby byly naplněny potřeby jejích sedmi miliard obyvatel.
Živočišné druhy rychle vymírají
„Ještě sedm procent a dosáhneme hranice, ze které není návratu,“ tvrdí vědci. Výsledky práce mezivládní vědecké platformy zaměřené na biodiverzitu a ekosystémy (Ipbes), která by se měla poprvé sejít v roce 2013, jim nebudou odporovat. Již nyní její členové zjistili, že každých dvacet minut vyhyne jeden živočišný druh a že tento rytmus se zrychluje. Během uplynulých 200 let od začátku průmyslové revoluce byl tento rytmus až 100krát urychlen oproti přirozené rychlosti vymírání, tak jak ji vědci vypočítali za období 500 milionů let. Brzy by navíc mohl být až 10 tisíckrát rychlejší.
Na geologické úrovni se jedná o téměř okamžité vymizení druhů. Přesto za dvacet let, které uplynuly od summitu v Riu, kde tehdy dvanáctiletá Severn Cullis-Suzukiová srdceryvně žádala dospělé tohoto světa, aby "přestali ničit, co neumějí opravit", nastal v "ekodiplomacii" určitý posun. Bude však stačit pomalý rytmus těchto jednání rychlosti, jakou k nám míří biologický kolaps?
Z velkých politických setkání se zrodilo ne méně než 500 mezinárodních a multilatelárních dohod týkajících se biodiverzity, klimatu a biologie. Vědci, šokováni svými vlastními závěry, tvrdí, že lidstvo nemá jinou možnost, než začít revoluci ve svém způsobu života. Podle nich je potřeba zmírnit demografický tlak, vytvořit nové sociální struktury a koncentrovat obyvatelstvo v oblastech, které již mají vysokou hustotu osídlení tak, aby země měla prostředky, jak najít ztracenou rovnováhu.