Tento příběh nemá zadání, přesto se pokusí přiblížit setkání i60 v Loučné nad Desnou v letošním roce 2016, ovšem poněkud jiným pohledem. Pohledem poslední vzadu. Proč? Otázka zněla, pojedu, nepojedu? Díky Soničce autem zvládla jsem cestu a díky dozoru Alenky pobyt. Čím začít? Díky Majce všechny výlety byly úžasné. Prohlídka Loučné, Velké Losiny i přečerpávající vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Jaké to je v poslední řadě? Složité. Nejen, že moc nevidíte, ale stále se na vás někde čeká. A výhody? Zcela určitě nemůžete zabloudit, neboť ti vpředu ukazují cestu. Zvu vás do kina. V galerii se dává „film z poslední řady“.
Poděkování na 10 slov - komentář
Příběh na 50 slov: Sladký, "sladký" návrat
