Poslouchej,
co v ospalém ránu šeptají si
kapky deště,
když padají nám na římsu,
co dodat ještě, prostě prší!
Podívej,
sluníčko vstává z dlouhé noci
a usmívá se na svět,
den bere ono ku pomoci,
co ještě dodat, právě svítá!
Poslouchej,
jak zvony kostelní pobízí nás
k prostřenému stolu,
kam usedneme spolu,
ty a já, je právě poledne!
Podívej,
slunko k západu se sklání,
asi mu docházejí síly,
však ještě malou chvíli
tu s námi pobude, než přijde večer.
Poslouchej,
co v tiché noci šeptá ti tvůj milý
a vychutnej tu chvíli
kouzelnou,
než přijde nové svítání.