Nikdy z paměti mi nezmizí,
úsměv mámy, opravdu ryzí.
V hlavě utkvěla mi navždy vzpomínka,
jak mě s tím úsměvem budila moje maminka.
Vždy na kůži své pocítím,dotek maminčin.
Na každém kroku svém opatruji
máminy dobré rady-životní dary.
Schovávám si v duši radost,
co máma naše měla,
z květin a dárků od nás dětí,
život tak velmi letí.
Děkuji Ti mámo,že jsi mi život dala,
dnes mám už svoje děti,
ale Tvoje holčička jsem stále malá.