Bouře a duha

Po obloze se převalují černé mraky,

mohutné blesky oblohu křižují.

Svítání se mění v bouři, déšť a krupobití,

nad ránem v dáli bouře ustoupí.

Na obloze v plné kráse jak barevná stuha,

znenadání vyhoupla se krásná duha.

Dobře známe ten jev zvláštní a není nám cizí.

S údivem, když ji vnímáš, duha zvolna zmizí..

Chyť mne za ruku, půjdem se projít,

jestli se ztratíme, musíš mne najít.

Budu mít oči zavřené a budu snít

o bouři vzdálené, duze barevné,

v Tvém objetí něžně se přitulit.

 Fota z Free banky