Málokterý muž má tak vyhraněný ideál ženské krásy. Vašek Ometák má jasno. Opravdu krásná žena musí být malá, černá a boubelatá. Musí to být Dorotka ze Švandy dudáka, šťavnatá děvčica z horské salaše, nebo alespoň Mařenka z Prodané nevěsty v podání Gabriely Beňačkové. Vašek je ženat a ve svém životě potkal mnoho žen. Pohříchu to byly blondýny, ženy rezavé a sem tam nějaká brunetka. Duhová kulička mezi hliněnými v podobě boubelaté čerňulky ne a ne se objevit.
Najednou je tu!
Tahle čerňulka jej zaujala na první pohled. Průvodčí vlaků. Vašek Ometák, takto výpravčí vlaků, zírá na to zjevení úplně fascinován.Výpravčí a průvodčí vlaků, sestřička a lékař, katolický kněz a farská hospodyně. S čím kdo pracuje, tím se také zamaže. Takový už je život.
Čerňulka se vždy usmívá a mává rukou. Krásné rozptýlení. Na co se má takový výpravčí u vlaku dívat? Vašek zavětřil. To bude ono! Jde se na to!
Český fousek je na stopě. Nejprve jméno a domovská stanice. Pak technicko-taktická data. Nejde o míry přes prsa a boky, ale o průzkum okolí. Jde jen o to, aby vám někdo nerozbil hubu. Nutno se vyhýbat řeckořímským zápasníkům, boxerům a myslivcům s brokovnicemi!
Protože si na vyhlídnutou bytost nemůžete vzít reference a vyptáváním byste jí mohl zbytečně komplikovat život, nezbývá než průzkum bojem.
Romeo nejprve zjistí její turnus. Potom jako by náhodou projíždí tím vlakem, který čerňulka právě reviduje. Je vždy pečlivě oblečena. Na hustých černých vlasech nosí vzorně sepnutou lodičku. Disponuje osobním šarmem, vše prozrazující blůzkou a královským zadkem. Lodička ji velice sluší, připomíná letušku. Jak strašně její lodička kontrastuje s ošklivými červenými čepicemi žen - výpravčích. Žádné ženě brigadýrka typu Hlustvicihák nesluší. V těch jsou krásní akorát vrátní u závodní stráže. Kolikrát Vašek uvažoval, proč neslouží kolegyně výpravčí, také v tak slušivých červených lodičkách jako průvodčí!
Čerňulka mává. Výpravčí Ometák vysílá signály jako netopýr v jeskyni. Žádná ozvěna. Snaží se u vlaku žertovat. Povídá:
,,Uvěřil jsem reklamnímu šotu v televizi a zakoupil si voňavku s feromony. To prý v přírodě vypouštějí motýlí samečkové a samičky se pak mohou přetrhnout. Mám toho na sobě litr. Čekám až ženy začnou vyskakovat z vlaku a ono pořád nic! Buď je to reklamní podvod, nebo mi prodali voňavku s prošlou záruční lhůtou!“
Čerňulka se směje perlivým smíchem, ozvěna na netopýří paprsek však žádná. Nedá se nic dělat, Václave. Hop, nebo trop!
V půlnočním vlaku jede lovec. Vyčkává. V celé polovině vagónu musí být sám. Stalo se!
Čerňulka přichází. Lovec čeká v prostoru ihned za vstupními dveřmi. Nikde ani živáčka. Hop, nebo trop! Průzkum útokem!
,,Jízdenky, prrr...!“
Nedořekla to. Vašek ji prudce objímá. Lodička se příčinou uvolněné sponky smekla na jednu stranu. Lekla se, ječet však nezačala! Oba strnuli. Ometákovi najednou došlo, že kdyby strhla záchrannou brzdu a začala se bránit a ječet, zmizel by jako násilník tak na pět let z rodné vísky i stanice!
,,Já jsem nevěděla!“
Záhadně se usmála a upravila si sponkami čepici. Pak přitáhla násilníka k místnosti pro průvodčího a zručně odemkla zástrčkovým klíčem malou místnůstku. Oba zmizeli uvnitř.
Vašek najednou poznal, že žena je osoba znalá s vyšší kvalifikací. Ukázalo se, že je o několik let starší a markýrování nevinnosti nepovažovala v tento moment vůbec za vhodné.
Vlak ujíždí noční krajinou. Objetí v malé místnůstce jsou vášnivá, polibky neutuchající. Oba jsou tak zabráni do milostného zápasu, že ani nepozorují důležitý fakt: vlak mezitím přijel z temné širé trati do osvětlené železniční stanice! Nepříjemná záře najednou upozorňuje oba na pozoruhodnou skutečnost. U místnosti pro průvodčího chybí zabílené okno! Stojí přímo na osvětleném peróně. Z venku se na ně dívají oči cestujících.
,,K zemi!“ zavelí Vašek Ometák.
Proboha, co teď! Průvodčí musí dát zvednutím ruky návěst Pohotovi k odjezdu. Jinak se vlak nepohne! Vlak stojí, průvodčí je vespod! Opatrně otevírají dveře zevnitř v naději, že na chodbičce nikdo nestojí. Čerňulka se vyhrabala, dala návěst a vysvobodila Vaška z malé místnůstky. Zbytek cesty je návěst dávána z otevřeného okna, zcela proti předpisům.
Jmenuje se Lenka. Žije ve vísce na Moravském Slovácku. Do práce dojíždí autobusem a manžel je o dvacet let starší.
Dala Romeovi svůj turnus. Často pak jezdí spolu ve vlaku. Paní Lenka je dobrá a svědomitá průvodčí, starý poctivec. Práci nefláká. Probíhá vagóny jako tryskáč a do kupé se zamčeným amantem chodí jen chvílemi. Stačí to jen na letmé pohlazení a rychlý polibek.
Lenka kmitá, je pátek. Ometák do práce dojíždí. Za chvíli musí vystoupit. Při posledním průletu dostává od Lenky polibek a do dlaně smotaný papírek.
Jako jednonohý pirát Honza Silver na pergamen, čumí Václav Ometák na podrobný plánek místa určení. Není to ale plánek s místem úkrytu pirátského pokladu. V rukou má plánek Lenčina erotického doupěte. Podrobně je vyznačena trasa. I když se přepokládaná návštěva bude konat v noci, náhoda je blbec! Pod podrobným plánkem je napsáno: Ten můj pojede zítra s důchodci do Prahy na Prodanou nevěstu. Jede sám. Vymluvila jsem se. Přijeď podle přiloženého plánku. Bacha! Vržou nám schody - tvoje Lenka! V životě výpravčího Ometáka je to novum. Ještě nikdy nešel na rande podle plánku a ještě nikdy nešel do bytu. Dosud razil zásadu - milovat se s cizí ženskou jen na neutrální půdě!
Večer se plouží temnou vesnicí stín. Anarchista se vyhýbá pouličnímu osvětlení. Je to výpravčí Ometák a jde podle plánku. Dřevěné schody opravdu vržou. Zouvá si boty. Co na tom, v mešitě se také vyzouvají. Zazvoní. Dovnitř jej vcucne nahá ruka. Na konci je jeho Lenka ve vše prozrazujícím lehkém župánku. Těžká ňadra se prodírají krajkami. Milenec ztrácí svršky už v předsíni. Oba mizí ve velké porcelánové vaně a ztrácejí se pod pěnou. Vašek už nikdy neuvidí tak prostornou vanu. Byt je obydlen ve starém stylu. Má vysoké stropy a je zaplněn starožitnostmi.
Prostřený stůl skýtá tolik rozmanitých pokrmů jako večeřadlo Karla IV. Lenka předpokládá velký úbytek sil!
Na nočním stolku u manželovy postele leží kniha. Je to Enola Gay a píše se v ní o svržení atomové bomby na Hirošimu. Nad manželskými postelemi je svatební fotografie dokonalé krásky a bernardýna. Kráska a zvíře! Milenec kroutí hlavou. Jak je tohle jen možné. Ten pán vedle dokonalé mladé krasavice se jen málo liší od filmové gorily, zvané King Kong! Jakékoliv vyptávání je však nemístné.
Milování je krásné a všemi způsoby! Pohár divoké a nevázané rozkoše prořízne najednou hlas zvonku!
Z milence se stává trpaslík nejen co do formy, ale i co do obsahu. Vidina pobytu v peřináči nebo v trenýrkách na balkoně v říjnové noci je devastující. To máš, vole, z toho, žes porušil zásadu o milování na neutrální půdě!
Začíná podléhat panice. Nahá milenka vedle je však úplně klidná.
,,To není manžel, ten vůl má klíče! Jel s důchodci do Prahy na Prodanou nevěstu a vrátí se až ráno!“
,,Leni, neblbni. Je přece tisíc možností nenadálého návratu. Stačí malá nehoda, nevolnost, nebo obyčejná ztráta klíčů!“ Netřeba domýšlet.
Hříšnice je naprosto klidná a vyžaduje další mazlení. Zvonek ale stále doléhá. Proboha, kde ta ženská bere tu jistotu? To už milenec nervově nevydrží. Nahý utíká do předsíně a čumítkem pozoruje prostor přede dveřmi. Tam stojí elegantní a slavnostně ustrojený pán zcela nepodobný gorile na svatební fotografii nad manželskými postelemi. V ruce má podnos a na něm láhev vína! Milenec ještě běží zkonfrontovat postavu přede dveřmi se svatební fotografií. Sláva - manžel to není!
Klidná Lenka událost nekomentuje. Proč taky? Ten neznámý pán přede dveřmi ji přece nezajímá. Alespoň to na sobě nedává znát. Elegantní pán se nedozvonil Zklamaně odchází.
Brzy ráno odchází i výpravčí Ometák. Autobus s důchodci už jistě opouští hlavní město a směřuje k domovu. Gorile ještě znějí v uších tóny árie Věrné naše milování. Manželka doma to má raději v přímém přenosu. Lenka mává za záclonou.
Zahýbání vyžaduje konspiraci a harmonogram akcí.
Potemnělým lesem a za stálého mrholení jde milenec pěšky do sousedního městečka na první ranní autobus. Hlavu má plnou dojmů a je rozechvěn náporem rozkoší divoké noci.
Krásnou průvodčí Lenku nepodezírá, že si popletla pořadník milenců.
Věří, že plánek cesty za rozkoší platil jen a jen jemu!