Jen čtyři malá písmenka znamenající takovou sílu, krásu, nekonečnost. Kam oko dohlédne, voda, spousta vody, nespoutaný živel, který nás okouzluje i děsí, vábí i odrazuje. Když jsem ho spatřila poprvé, byla jsem nadšená, přivítalo mě ruku v ruce se sluncem, bylo po dešti a písčitá pláž nás kropila jemným pískem, který odfoukával teplý vítr.
"Jsme u moře", volaly všechny moje smysly a kochaly se zážitkem, který jim byl do té doby odepřen. Jenže zkusíš jednou a nebudeš chtít jinak, naplnila se proroctví. Uzavřela jsem s ním smlouvu, přijedu zase, jen jak to bude možné, slibovala jsem té nespoutané vodě a v té chvíli jsem už věděla, že svůj slib určitě splním. Ještě několikrát mě bylo dopřáno s tím vodním živlem zažít pár společných dní a všech slastí,s tím spojených. Takový nádherný, teplý večer také není k zahození, procházka kolem moře či promenáda večerním, pulsujícím městem, pozastavení u obchůdků se suvenýry, pár kopečků výborné zmrzliny, či posezení v hospůdce při sklence dobrého moku, působí blahodárně na každého z nás.
Středomořská vegetace, palmy i ovocné stromy jižních plodů jsou nezapomenutelnými průvodci při našem večerním toulání. Vůně květin, vůně moře i vůně, které se linou z bezčetných hospůdek a taveren, nás okouzlují svou samozřejmostí. Je to krása, říkám si a v duchu počítám dny, které ještě zbývají. Všechno však jednou končí, zabalíme kufry, v nich dárečky pro naše blízké a začínáme se těšit domů.
Naposled se jdu rozloučit s ním. Je nějaké smutné, tak mu domlouvám "Ahoj Moře, já ještě tu smlouvu neruším, já se chci ještě aspoň jednou vrátit, snad mě to bude dopřáno. Měj se hezky a někdy nashledanou!
