František Křižík patřil k světovým průkopníkům elektrifikace
ILUSTRAČNÍ FOTO: wikimedia.org

František Křižík patřil k světovým průkopníkům elektrifikace

21. 1. 2016

Průmyslník a vynálezce František Křižík je jedním ze symbolů průmyslové revoluce a především elektrifikace českých zemí. S jeho jménem jsou spojeny nejen mnohé objevy, ale i první elektrárny, tramvaje či elektrifikovaná železniční trať. Když Křižík před 75 lety, 22. ledna 1941, zemřel, byl jednou z nejpopulárnějších osobností české společnosti a jeho pohřeb na vyšehradském Slavíně vyzněl jako tichá manifestace proti tehdejší německé okupaci.

Křižík přitom neměl pro budoucí dráhu průkopníka elektrifikace příliš dobré podmínky. Narodil se 8. července 1847 v Plánici na Klatovsku v rodině ševce a jako student si nemohl dovolit zaplatit ani poplatek za maturitní zkoušku. Na pražskou techniku nadaného Křižíka naštěstí vzali jako mimořádného studenta i bez maturity. Studium stihl za pouhé dva a půl roku a začal pracovat u železnice. Již zde se projevil také jako vynálezce - vymyslel elektrické ovládání návěstidel, blokovací zařízení pro bezpečný odstup vlaků či automatickou výhybku.

Do historie techniky se poprvé výrazně zapsal vylepšením obloukové lampy, s jejímž principem se seznámil na pařížské světové výstavě v roce 1878. Životnost lampy tehdy zkracovalo nerovnoměrné spalování uhlíků. Křižík přišel na automatické magnetické seřizování uhlíkových elektrod, které si nechal patentovat. Na další světové výstavě v roce 1881 za něj obdržel zlatou medaili, jedinou pro Rakousko-Uhersko. Jeho lampy zvané plzeňské putovaly do mnoha zemí celého světa.

Triumf obloukovek však netrval dlouho, během dvou desetiletí je vytlačily praktičtější Edisonovy žárovky. Přesto si z prodeje patentu mohl Křižík v Plzni založit vlastní elektrotechnickou dílnu. V roce 1884 přesídlil do Karlína u Prahy a jeho dílna se sedmi zaměstnanci se rozrostla v továrnu s několika stovkami pracovníků. Kromě obloukových lamp vyráběla dynama, zařízení pro malé elektrárny či pro elektrické osvětlení obcí a domů.

První pražská tramvaj

Pražany Křižík oslnil na Všeobecné výstavě v roce 1891 - nejenže vybudoval elektrické osvětlení výstavy, ale zkonstruoval i světelnou fontánu prozářenou obloukovkami s barevnými filtry. Především ale u příležitosti výstavy vypravil první pražskou tramvaj. Jezdila po téměř 800 metrů dlouhém úseku z Letné do Královské obory. Sloužila především letním návštěvníkům obory, proto nebyla příliš využívána, a v roce 1900 tu Křižík provoz zastavil. Ještě do konce století ale vyjela Křižíkova tramvaj do Libně a Vysočan (1896) a Královských Vinohrad (1897).

První elektrifikovaná železniční trať nejen v Čechách, ale i v celé monarchii, byla otevřena v červnu 1903 mezi Táborem a Bechyní. Po trati měly původně jezdit parní lokomotivy, za přispění Křižíka se ale na poslední chvíli rozhodlo o elektrifikaci. Křižíkova firma dodala všechna elektrická zařízení, včetně elektrického vybavení vozidel a elektrárny. Železnice nazývaná Bechyňka slouží svému účelu dodnes.

Křižík také vybavil svým zařízením na 130 městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově, pouhých sedm let poté, co Thomas Alva Edison zprovoznil v New Yorku první veřejnou elektrárnu na světě) a elektrifikoval řadu měst a obcí. Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ovšem slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí. První městské veřejné elektrické osvětlení tak rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek (1887).

Zavádění technických novinek bylo ale finančně náročné na strojové vybavení Křižíkových závodů. Na počátku 20. století se stále více projevovalo, že Křižík dával přednost vynalézání před podnikáním. V roce 1914 jeho firmu stojící před bankrotem převzala Pražská úvěrová banka a Křižík se stáhl do ústraní. Technickým novinkám se ale nositel řady prestižních ocenění (například obdržel Řád Františka Josefa I., byl císařským radou) věnoval až do konce života. Spisovatel Jan Neruda o něm prý řekl: "Měl dvě vady. Nebyl obchodníkem a byl příliš skromný. Jedním slovem, byl Čech."

Křižík zemřel ve Stádleci nedaleko Bechyně na Táborsku, kde jeho syn vyženil zámek a velkostatek.

osobnosti vynálezci vynálezy
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%