Přiznávám předem, že nežiji právě zdravým životem. Kromě doutníků a častých gastronomických prohřešků jednou týdně zavítám do vinárny, kde se scházíme s kamarády. A se dvěma se po sedmičce dobrého bílého pravidelně pohádám.
Jsou na…ní na všechny a na....ní na všechno. Prý nemají peníze, už ani na milenky a dokázali by řídit tento stát mnohem lépe. Jejich kdysi zbytnělé ego prostě dostává na frak. Předesílám, že by to teoreticky neměli být žádní blbci, všichni mají velmi dobré vzdělání a donedávna zastávali docela významné a zajímavé pracovní i státní funkce. Jmenovat nebudu, ale koukali byste, přátelé.
Proč teda chodíte do vinárny, když jste na mizině, pitomci? ptám se. No, umřeli bychom nudou, odvětí a poručí si další dvě deci.
A to je přesné, ti chlápci nakonec tou nudou umřou.
Nebejt zapšklej a nenadávat na všechno, to je mé motto, které jsem si stanovil i za komančů, kdy život stál, alespoň podle mého názoru, za ho... , promiňte chtěl jsem říct za houby. Přestát pracovní dobu, během níž nebyly velké výkony většinou očekávány, nakoupit levně deset potravin, které byly k mání, večer zasednout k televizi a pustit si socialisticko-budovatelský seriál.
Jak laciné, ubohé a pohodlné! Proto tady stále máme tolik sympatizantů volících KSČM. Nechápu? Ale ano, asi chápu.
Já jsem i v dobách socialismu sportoval, cestoval po vlastech českých i slovenských, účastnil se řady zájmových kroužků, četl jako ďábel (mojí nejoblíbenější institucí byla knihovna) a sledoval reálné dění ve světě přes zakázané rozhlasové stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Pořídil jsem si hausbót na Slapech a komoušů jsem se o devizový příslib (až na jednu jedinou výjimku do Jugošky kvůli dětem) nedoprošoval.
Revoluce přinesla naději a pro mnohé i zklamání. Ona ale každá revoluce, včetně té sametové, přináší příkoří a oběti. A tak i já jsem musel se skřípěním zubů vytrpět tunelování podniků ze strany mnoha ekonomických gaunerů. Ale věřím na Boží mlýny. Řada z nich už bručelo, nebo bručí v kriminále, další to s velkou pravděpodobností čeká. Nechtěl bych každý večer usínat s touto vizí. Dobře jim tak.
Ačkoliv se ekonomice zase začíná dařit a čeká se další růst mezd i důchodů (a ceny prakticky nestoupají), Češi jsou dle statistik stále pesimisty. Je to taková naše národní povaha nadávat na všechno a na všechny. Počítat, že se o vše postará stát, nevzít na sebe zodpovědnost, bát se cokoli podniknout. Teplíčko, i když trošku smrádek.
To je bohužel typická vlastnost Čechů, která mi tolik vadí. Přitom jsme velmi talentovaným národem, jehož nejlepší osobnosti (na svůj počet) dosahují špičkových světových výsledků prakticky ve všech oblastech – podnikání, kultury, sportu, vědy i techniky. Tak safra, přestaňme být (s prominutím) ti přizdisráči. Buďme hrdými zástupci našeho národa!
Nejsem samozřejmě asociál. Vím, že existuje spousta lidí, kteří se dobře nemají, protože kvůli nemoci či jiné indispozici se o sebe nedokážou postarat. A tady stát, který je podle mého názoru již několik let řízen rozumně a hlavně demokraticky (ač jsem nebyl voličem vládnoucí strany), musí mít své nezastupitelné místo. Ale, přátelé, i tady platí – čím budeme snaživější, tím víc vyděláme a stát na daních získá více peněz. Nezáviďme prosím bohatým, kteří svoji živnost poctivě vybudovali od píky. A ty nepoctivé časem semele jurisdikce.
Jsem na tomto světě už hodně let, ale nikdy jsem se neměl lépe. Jako bývalý ekonom a statistik si troufám říct, že se máme v průměru mnohem lépe, než za první republiky, která nám bývá dávána za vzor.
Proto prostě nenadávám a nejsem zapšklej. Na rozdíl od minulosti mám spoustu možností, jak strávit zbytek života. Je to jen a jen na mne.
Děkuji Bohu, že jsem se toho mohl dožít. Prosím ho každé pondělí, aby mi tuto šanci ještě o pár let protáhl.
Můj seniorský život - nová soutěž magazínu i60 o zajímavé ceny. Jaké je to být seniorem? Jak prožíváte toto období života? Co vám seniorský věk vzal a dal? Jak se změnil váš život po odchodu do důchodu? Jak se bavíte v seniorském věku, co nejčastěji děláte? Jste aktivním seniorem, anebo většinu času trávíte sami? Napište nám do nové čtenářské soutěže magazínu i60 své příběhy a postřehy, povídky, glosy. Více o soutěži se dozvíte zde.
