Stavíme si z touhy hrady
ze snů přímo zámky vzdušné.
Víme si však s žitím rady?
Někdy klidné jindy rušné.
Okamžiky prožíváme,
někdy zpět se ohlédneme.
Nutně vpřed se podíváme,
vždyť tím směrem stále jdeme.
Couvnout nelze v běhu věku,
vrátit na zpět co již není.
Pak je jenom na člověku,
hledat v žití zalíbení.