Mé zimní sporty 2: Brusle
FOTO: Zdeněk Huspek

Mé zimní sporty 2: Brusle

3. 1. 2016

Na druhé straně trati z Františkových Lázní do Aše a Vojtanova byl v očích nás, malých kluků, rybník Vachtlák, v očích dospělého plivátko o průměru možná 15ti metrů. Název dostal podle majitele zahrady pana Vachtla, v jehož těsné blízkosti se nacházel a tam jsme prvně okusili tvrdost vody ve změněným skupenstvím.

Pár let po válce byly nejčastějšími bruslemi šlajfky na kličku. Jejich čelisti s ostrými zoubky bylo nutno zespoda přiložit k podrážce šněrovacích botek zvaných křusky, kličkou pevně stáhnout vpředu i vzadu a už mohl jeden vyrazit na ledovou plochu. Nic není ovšem tak jednoduché, jak to vypadá na první pohled. Z podrážek bylo třeba odstranit přilepený sníh. Dotáhnout čelisti malou kličkou ve zmrzlých a taky malých prstech tak, aby brusle neupadla, byl občas taky problém, o ztrátě kličky ve shrabaném sněhu na břehu nemluvě – to byla hotová katastrofa! Pokud člověk překonal všechny tyto nástrahy, mohl se začít pohybovat po ledě. No… zpočátku to byly dva tři kroky a pád, ale časem těch kroků bylo víc a pádů méně, najednou jeden držel v ruce hokejku a přišel čas přejít na vyšší level – brusle kanady. Holky měly na bílých šněrovacích botách napevno našroubované krásně lesklé džeksny, my kluci na botách černých kanady se širokými, ostře nabroušenými noži, pokud možno do žlábku.

Vachtlák už nám byl malý a tak jsme vyráželi na mrazem zaledovanou plochu Labutího jezírka na kraji parku (labutě zimovaly někde ve dvoře technických služeb), kde už se dalo prohánět na hodně velkém prostoru a pokud i ten nestačil a nelitovali jsme několikakilometrové cesty k rybníku Amerika, mohli jsme bruslit i několik kilometrů od jednoho konce ke druhému.

Na Labutím jezírku se jednu sezónu hrály klasické hokejové zápasy na ploše obestavěné mantinely (mám dojem, že bez reklam, jistý si ale nejsem), nad níž byla natažená světla a dalo se tak bruslit i večer. Kdoví, jestli pořadatelé z místního sportovního klubu včas nepostřehli přicházející jarní oblevu anebo to prostě nechali osudu, dřevěné mantinely se na jaře lovily z lodičky a tak se další sezónu už pokus neopakoval. Místo toho postříkali hadicí plochu volejbalového hřiště, což jsme my kluci z Horních Loman kvitovali s povděkem, měli jsme to o dost blíž domů.

V době mezi sedmnáctým a devatenáctým rokem mého života nás zaujalo něžné pohlaví, na brusle ale zbyl čas taky. Jednu zimu musel být mráz zřejmě sibiřský, protože zamrzla hladina Ohře v Chebu pod hradem a tak se dalo bruslit nejen na zamrzlém koupališti, kde se prodával čaj anebo grog (cedulka za oknem kiosku s nápisem „Dnes ještě za peníze, zítra zadarmo“ lákala návštěvníky přijít se podívat i druhý den, jestli náhodou… visela tam pořád), ale také na řece v délce několika kilometrů. A tady jsem prvně v životě viděl před očima hvězdičky. Od koupaliště vedla na druhý břeh dřevěná lávka na jednoduchých dřevěných pilířích, které byly křížem zpevněny prkny z jedné strany na druhou, takže konstrukce vytvářela jakési X na ležato. Lávka byla široká necelýé dva metry a zpevnění bylo na obou stranách. Při frajerském bruslení s rukama za zády se pod lávku bylo nutno sehnout, což jsem ve své ležérnosti poněkud podcenil a sehnul jsem se pod první kříž málo, takže jsem lehce zachytil zádama o prkna. Tím pádem jsem trochu přizvedl hlavu a vzápětí jsem  narazil čelem do druhé strany křížení. Pecka to byla parádní, ty hvězdičky jsem si nevymyslel!

Dopadlo to celkem dobře, ochotné kamarádky mi poskytly první pomoc (umělé dýchání z úst do úst jsem bohužel nepotřeboval a v té době se stejně praktikovalo jinak) a odneslo to jenom odřené čelo.

Časem zůstaly brusle zapomenuté někde na půdě našeho domku, abych je už nikdy neobul. Bruslaře chodím fotografovat na rybníček naší návsi, ale taky to není žádná sláva. Než hladina dosáhne dostatečné tloušťky ledu, přijde obleva a je po bruslení. Nechce si mi věřit, že na podobné radovánky budeme už jenom vzpomínat, ale všechno tomu nasvědčuje!

A tak si v novém roce 2016 přejme, aby věci byly pokud možno jako v dobách našeho mládí, i když mám obavy, že tohle přání patří do kategorie nesplnitelných.

 

 

Přečíst si můžete od tohoto autora také: Mé zimní sporty

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(4.2 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.