Dnes brzo ráno jsem jel do práce zase pražskou tramvají. Bylo mlhavo, cestující zachmuření, někteří si četli „červenou knihovnu“, z první republiky. Tím se přenášeli do dřívějších a klidnějších časů.
Na Královských Vinohradech bydlí lepší pražské obyvatelstvo. Tohle ráno tomu bylo naopak. Do hrobového ticha vozu se vřítila tamní Bláznivka. Trpěla samomluvou a přepršku „myšlenek“ z Blesku a ranního rozhlasového zpravodajství hned hlasitě ventilovala.
Rozčiloval ji třeba nový protikuřácký zákon. Hospodští prý vymřou!
Neměla ráda zlodějku auta generála Petra Pavla. Prý to byla komunistická ficka!
O Padevětové se také příznivě nevyjadřovala.
Rozčilovala se i nad samicí fotografa Saudka, prý sama neumí fotit a ještě mu ukradla moc jeho fotografií!
Cestující křikem rušila, příběhy z knihy Jak vstoupiti do panského stavu byly pro ně životně přínosnější!
Začali ji okřikovat kuš babo, babo kušuj, drž klapačku! Nenechala se ale odradit, vykřikovala dále.
Musel jsem vystupovat, ona jela dále. Zda byla umlčena davem cestujících, či zatčena policií nevím.
Takovéhle zážitky vidím a slyším skoro denně, nikdo mi je ale nechce věřit!