Spoluzakladatel a první starosta tělovýchovné jednoty Sokol Jindřich Fügner proslul skvělými organizačními schopnostmi i velkým rozhledem. Tento přesvědčený demokrat a sportovec navíc prodělal přerod z polovičního Němce v upřímného českého vlastence. Osudové přátelství podnikatele Fügnera s doktorem filozofie Miroslavem Tyršem, jenž byl o deset let mladší, vyústilo v roce 1862 ve vznik první české tělovýchovné organizace Sokol. Fügner zemřel před 150 lety, 15. listopadu 1865, po krátké nemoci na otravu krve v pouhých 43 letech. Nedočkal se tak plného rozvoje Sokola, který by bez něj pravděpodobně nikdy nepřečkal první těžká léta.
Jindřich Fügner byl podle historiků neúnavný člověk, který pochopil a podporoval Tyršovy myšlenky založit v Praze český tělocvičný spolek. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu i názvosloví, byl tvůrcem sokolských myšlenek a prvním místostarostou a později náčelníkem Sokola. Fügner byl pořadatelem všech činností a mecenášem, který ze svých prostředků dotoval činnost spolku. Do Sokola přinesl demokratického ducha, na znamení bratrství mezi členy zavedl tykání a oslovování "bratře" a uvedl v život takzvané šibřinky, neboli sokolský ples. Díky jeho finančním možnostem vyrostla v Žitné ulici první sokolovna, svého času nejmodernější tělocvična v Evropě.
Fügner se zajímal o literaturu, hudbu, hrál na klavír a na varhany, byl ale i zdatným sportovcem. Dobře vesloval, šermoval, bruslil a jezdil na koni, měl plachetnici, dařilo se mu i v podnikání a zasloužil se například o český těsnopis.
"Byl to neobyčejný člověk a to nejen svým zjevem, talentem, šířkou rozhledu a svým vzděláním a charakterem, ale především pak tím svým zlatým srdcem. Tento jasný duch patřil nám. Jeho paměť nesmí nikdy vymizet," řekl o něm Tyrš, který se po jeho smrti oženil s jeho dcerou Renátou. Ta se údajně jednou otce zeptala na jeho německý původ, on ji odpověděl: "Nikoli, holčičko, nebyl jsem Němec, byl jsem Pražan. Německy mluvící Pražan."
Jindřich Fügner se narodil 12. září 1822 v Praze v rodině zámožného obchodníka. Na začátku třetí třídy odešel z piaristického gymnázia a poté získal výuční list jako obchodní praktikant. Procestoval Itálii, kde pracoval ve velkoobchodu se zámořským zbožím a kde se naučil italsky, obchodně navštívil Německo, Anglii, Francii či Belgii.
Po návratu do Prahy v roce 1846 převzal od otce velkoobchod textilním zbožím. Po sňatku v roce 1853 pak obchodu zanechal a o dva roky později převzal generální zastoupení terstské pojišťovací společnosti Nuova, která jako první vydávala pojistné smlouvy v českém jazyce a kterou přivedl k rozkvětu. Založil i Českou hypoteční banku a stal se jejím ředitelem.
O Fügnerově vážnosti v podnikatelských a měšťanských kruzích svědčí, že roku 1859 byl zvolen do pražské obchodní a průmyslové komory a v obecních volbách roku 1861 do pražského obecního zastupitelstva.
Neustále se vzdělával (v hudbě, češtině, matematice či filozofii) a zastával demokratické ideje svobody a společenské rovnosti, které jej spolu s nesouhlasem s rakouskou politikou během revoluce v letech 1848-1849 přivedly do českého tábora. Na vlastní oči tehdy viděl pronásledování Čechů a hluboce na něj zapůsobil i osud Karla Havlíčka Borovského.
Od konce 50. let 19. století trávila Fügnerova rodina pravidelně léto v myslivně Na králi u obce Svatá na Křivoklátsku. Právě zde se v létě 1860 setkal s Tyršem, jenž v té době pobýval nedaleko v Novém Jáchymově v rodině továrníka Eduarda Bartelmusa jako vychovatel jeho dvou synů. Z tohoto setkání vzešlo hluboké přátelství, ale i idea tělovýchovy nejen jako prostředku k fyzickému a duševnímu zotavení národa, ale i jako prostředku k mobilizaci českého lidu.
Tělocvičná jednota pražská, pozdější Sokol, byla založena 16. února 1862 a Fügner byl zvolen starostou. Vzhledem k tomu, že pronajaté prostory pro cvičení již nedostačovaly, zakoupil Fügner v blízkosti Žitné brány parcelu se zahradou, kde postavil tělocvičnu. Práce na ní začaly 3. července 1963 a prvně se cvičilo již 9. prosince téhož roku! A v únoru 1865 uspořádal Fügner v Praze první sokolský ples neboli šibřinky.
Po Fügnerově skonu byly jeho ostatky tři dny vystaveny v sále jím zbudované tělocvičny, katafalk střežila čestná stráž 12 krojovaných sokolů se smutečními odznaky. Po celé tři dny procházely kolem katafalku zástupy obyvatel z Prahy i venkova. Po masivně navštíveném pohřebním průvodu byly Fügnerovy ostatky uloženy za svitu planoucích pochodní do hrobu na Olšanských hřbitovech.
