Zemi zasáhla elektromagnetická bouře, kterou vyvolal mohutný výbuch kolem jedné ze slunečních skvrn. Podle informací americké vesmírné agentury NASA však zatím nenarušila provoz satelitů, mobilních, rádiových ani rozvodných elektrických sítí.
Paprsek elektřinou nabitých částic začal na Zemi dopadat již v sobotu. Největší intenzitě "bombardování" magnetickými částicemi byla planeta vystavena až doposud. Bouře byla nejsilnější ve Skandinávii, v oblasti severního Atlantiku a východní Kanady. Při průletu vysokoenergetických magnetických částic atmosférou vznikala polární záře.
Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) předpověděl, že bouře dosáhne stupně G2 na škále od G1 (nejslabší) po G5 (nejsilnější). Dosud se bouře pohybuje na stupni G1, avšak experti nevylučují, že může ještě na stupeň G2.
Solární (bouře) erupce jsou jev, při němž jasně zářící okolí Slunce (koróna) vyvrhuje za vysoké teploty elektrony, protony a těžší ionty. Ty se pohybují velkou rychlostí a vytvářejí záření, které reaguje s elektromagnetickým polem Země.
Sluneční aktivita se obměňuje v jedenáctiletých cyklech. Ve slunečních maximech je počet erupcí vyšší než obvykle. Většinu částic odrazí magnetické pole Země, část jich ale proniká atmosférou a způsobuje magnetické bouře doprovázené vysokou poruchovostí počítačů, poruchami navigace, rušením rádiových vln i výpadky elektrického proudu. V krajních případech mohou bouře zničit satelity a elektrické rozvody.
V roce 1989 zůstalo po sluneční bouři bez proudu šest milionů lidí v kanadském Québeku. Loni v listopadu narušila další solární bouře komunikační systémy na Zemi.