Po travnatém a dobře udržovaném fotbalovém hřišti se pohybuje vousatý muž. Je zavalité postavy a připomíná starého mořského vlka. Chybí jen dýmka. Nepohybuje se samovolně. Lajnuje. Ještě zbývá zapíchnout praporky a pověsit brankové sítě. Tím jeho dopolední úkol skončí. Domácí mužstvo se odpoledne utká s dlouholetým rivalem Sokolem Ouholičky.
V minulosti se odehrávaly v Okresním přeboru líté boje. Měly jednoho společného jmenovatele. Domácí výbor Sokola Podboří měl vždy patnáctičlenný sbor včetně politicko výchovného pracovníka. Každé mužstvo mělo trenéra a vedoucího. Předseda, místopředseda, jednatel, hospodář, kronikář. Sestava jako na lize. Ouholičáci nikdy žádný výbor neměli. Hoši se scházeli sami jako švábi na pivo. Byl to ale dobrý ročník a tak většinou ve vzájemných utkáních vítězili!
Historie zmizela v nenávratnu. Ouholičky opět nemají žádný výbor, Podboří má výbor v počtu čtyř členů! Když si jednou předseda mateřské nadřazené Tělovýchovné jednoty povolal předsedu fotbalistů a pravil: "Milane, jak to, že jste ve fotbalovém výboru jen čtyři?“ Dostal odpověď: "Nekecej! Vy jste jenom tři!“
Předseda Milan Maděrič se snažil o nábor hospodáře. Nabízel dvě sta padesát korun za jedno lajnování. Hospodář se nemusí starat o úklid kabin. Je to práce pro důchodkyni. Stačí jenom nalajnovat a hlídat míč. Za jednou brankou teče říčka a čeřen na výlov míčů je využíván na plný úvazek. Oslovení důchodci odmítli! Asi mají dost peněz.
Fotbalový oddíl má osmdesátiletou tradici. Za tu dobu se vystřídala velká síla hráčů. Ale jaksi se vytratili. Nejsou lidi. Mládež nemá o sport zájem, staří hráči zpohodlněli. Předseda marně hledá trenéra pro první mužstvo. Našel. Bývalý hráč místního oddílu dojíždí autem z Brna čtyřicet kilometrů. Maličkost. Pokladník mu vyplácí cestové autem. Dělá to dvacet tisíc ročně!
Odpoledne se hromadí na hřišti fandové. Předseda Milan hledí z okénka občerstvení. Pivo teče proudem. Jednatel před kabinami udí voňavé klobásy. Předseda v okénku má sice pomocníky, ale dohled je dohled. Najednou se ozve rozhodčí: "Kdo je hlavní pořadatel?“No kdopak? Přece předseda. V kabině sbírá přívěsné štítky hlásající nápis POŘADATEL. Přiděluje je zevlujícím fandům s poznámkou: "Nemusíš platit!“ Chybí zdravotník s nosítky. Nosítka jsou opřena v kabinách. Na prsou předsedy se klimbá štítek HLAVNÍ POŘADATEL. Na paži zase páska ZDRAVOTNÍK.
Ve druhém poločase přichází pokladník. V rukou má dřevěnou pokladnu. Musí obejít hřiště. Tuto funkci vykonává čtyřicet let! Potřebuje ovšem společníka. Čtvrtý člen výboru odmítá chodit kolem hřiště, neboť prý má namoženou nohu a v noci špatně spal. Obejít hřiště sám si starý pokladník netroufá. Lidé kolem hřiště si všímají dění nejen na hřišti, ale všude kolem. Pokladník jednou těžce zaváhal. Jakmile už sám a při odchodu do kabin procházel kolem stánku s pivem, zjistil, že nemá u sebe peněženku. Otevřel proto pokladnu a pivo zaplatil drobnými z tržby! Prkotina, stejně musel peníze pak při počítání mince do pokladny vrátit. Jeden občan si ale tohoto detailu povšiml a pověst strážce kasy byla delší dobu ohrožena. Pokladník pak musel mávnout rukou a na řeči nereagovat.
Pokladník se marně snaží přemluvit společníka. Nakonec jej najde. Předseda Milan je už nejen hlavním pořadatelem, ale i zdravotníkem a pokladníkem. A ještě má jednu funkci. Má mít v rukou ovladač tabule, na které se ukazuje světelně stav utkání! Ovladač ovšem leží na lávce u kabin. Kolem hřiště krouží s dřevěnou kasou dva muži. Pokladník a předseda. Najednou se změní skore. Fandové se bouří, ozývají se výkřiky o neschopnosti výboru. A tu pokladník zvolá: "Výbor za to nemůže. Je celý na této straně hřiště!“
Celých pět let kraloval předseda Milan Maděrič fotbalu v obci Podboří. Bohužel to je Král cizinec! Je to Slovák a před pěti lety se přistěhoval do sousední vesnice. Nikdo neví, co jej poutá k neznámé vesnici a neznámému fotbalovému oddílu. Prostě ,,náplava!“ A tak hlas lidu se rozčiluje:,,Co je to za pořádek? Cizinec se plete do fotbalu. Dokonce chodí s pokladníkem kolem hřiště a lajnuje!“ Naneštěstí takhle mluví staří a nečinní.
Rozuzlení nastalo jako vždy. Celá historie je jediný velký tobogan. Milan odstoupil s celým dosavadním čtyřčlenným výborem. Přesně podle věty Každý je nahraditelný a Nepostradatelných lidí jsou plné hřbitovy! Našli se mladí.Nedali oddílu zahynouti. Do kabin se vedrala elektronika. Výsledky se budou oznamovat počítačem.
Stala se ale nevídaná věc. Ti mladí si uvědomili, že mladické nadšení nestačí. A světe, div se! Nový výbor se odebral do sousední, jeden kilometr vzdálené vesnice. Měli jediný úkol. Přemluvit Milana, aby se vrátil! Uspěli.
Oddíl má nového předsedu. Král cizinec se rozhodl zůstat pod jednou podmínkou. Na všechno musí být dost lidí a on bude konečně po pěti letech jenom kralovat!
