Město Koryčany leží na úpatí Chřibských hor, jejich nadmořská výška je 284 m. Z blízkých vrchů mají: Vršava 501 m, Ocásek 553 m, Brdo, které je nejvyšším chřibským vrcholem, 587 m. Po druhé světové válce, ale již i před ní, byly Koryčany významným střediskem turistickým a rekreačním.
Již však dávno předtím, v 19. století, jim zajistil Evropský význam podnikatel Michael Thonet, který v Koryčanech v roce 1856 vybudoval továrnu na výrobu ohýbaného nábytku, tenkrát první svého druhu v Evropě.
V roce 1947 vydal Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny v Koryčanech brožuru „Letovisko Koryčany“ s úvodním sdělením - V roce 1932 byla vydána brožura Koryčany, uvedená touto větou: „Podáváme tuto knížečku těm, kteří trávili v Koryčanech léto, jako vzpomínku, těm, kteří zde dosud nebyli s přáním, aby k nám zavítali, a krajanům, kteří dlí v cizině, jako pozdrav domoviny.“
Totéž věnování nechť je i v tomto druhém vydání brožury Koryčany s přáním, aby brožura přispěla k poznání našeho krásného kraje a k radostnému žití v šťastné a svobodné vlasti - Toto poslední přání však již velmi brzy nedošlo naplnění, neboť rok 1948 se nezadržitelně blížil se svým Vítězným únorem, který na dlouhá a dlouhá léta naopak přinesl neradostné žití v nešťastné a nesvobodné vlasti. 
Zámek v Koryčanech není dílem stavebně jednotným ani výtvorem jedné doby. Jeho nejstarší část vznikla v 70. letech 17. století. Další dvě křídla jsou přístavbou až z druhé poloviny 18. století stejně jako konečná úprava portálu. Zámek stojí uprostřed anglického parku, který přechází v rozsáhlý park lesní.
K těmto místům se váže pověst o Richtrových botách:Před mnoha lety žil prý v Koryčanech na panství purkrabí Richtr, který poddané ukrutnou robotou sužoval a všeliké nepravosti tropil. Za to byl ještě za živa od poddaných proklet, takže ho po smrti nechtěla země do svého lůna přijmouti. Každého rána leželo tělo purkrabího na povrchu hrobu. Mnozí ctihodní kněží pokoušeli se zažehnati tělo k věčnému odpočinku , ale nedařilo se jim to, neboť jen ten může takového nešťastníka zažehnati, kdo je sám bez hříchu. Nebožtík však každému jeho hříchy vyčtl, takže každý musel odejít s nepořízenou. Až přišel mladý kněz, ale i tomu nebožtík vytkl, že ukradl své matce jehlu. Kněz však dokázal, že si jehlu jen vypůjčil, aby si sešil halenu a že ji pak zase vrátil. Tak se podařilo nebožtíka navždy pochovati, ale jeho boty prý dodnes chodí kolem zámku stromořadím a kolem sýpky, hledajíce svého pána. Zažehnati je může zase jen člověk, který nehřeší, ale těch je pořád méně, takže byla jen malá naděje, že budou zažehnány.
Koupaliště bylo budováno od roku 1927
Okolí Koryčan
Rekreační oblast Zdravá voda
Kazatelna - pískovcové skalisko s vytesanými schůdky. Nahoře je kruhovitá plošina. O Kazatelně se nedochovaly žádné písemné doklady, ale její poloha a vzhled nasvědčují tomu, že se jí mohlo používat k bohoslužebným účelům buď v ranné období křesťanském nebo později v době reformační za náboženského útisku.
Koryčanská kaple - barokní kaple v lese
Údolí se zříceninou hradu Cimburk
