Měla bych napsat vítězný boj, ale začnu hezky od začátku. Moje výhra v soutěži Jarní fotopříběh mě překvapila, ale samozřejmě potěšila, a to více než hodně. Nešlo ani tak o cenu, jako o to vlastní ocenění. Ještě den nebo dva dny před vyhlášením vítěze jsem se kamarádky z íčka ptala, kdo si myslí, že vyhraje. No, netipovala můj příběh. A teď, prosím, k samotné výhře.
Nikdy jsem po tabletu netoužila a s díky odmítala nabídky operátorů. Ale když jsem ho vyhrála, tak musí fungovat. Ale protože jsem nikdy neměla tablet v ruce a můj mobilní telefon není zrovna poslední výkřik techniky, rozhodla jsem se, že se nebudu trápit (zvlášť když u tabletu nebyl žádný návod) a půjdu na radu do prodejny O2, jako jejich stálý zákazník – máme od nich pevnou linku, internet i televizi.
Mladý muž, který se před necelým rokem choval úplně skvěle, to tam právě začínal a šlo mu o místo, byl, dá se říci, poněkud arogantní. Sdělil mi hned úvodem, že půlhodinka jeho pracovního času by mě přišla na 250 korun. Jo, poradenství není zadarmo, milá paní. Věnoval mi možná 5 - 6 minut svého drahocenného času, kdy mi řekl, kde mám na modemu hledat heslo wifiny. Ale především mi doporučil, abych řekla někomu mladšímu – klukovi od vedle nebo vnukovi – ať mi tablet zprovozní. Třeba za čokoládu. Velmi se mě to dotklo. Takhle bych se já nikdy k zákazníkovi nechovala.
Přišla jsem domů a nějakým zázrakem se mi podařilo uvést tablet do chodu. A tak jsem si řekla, že si nechám do tabletu „zavést“ mobilní internet. Netušíc, že ne každý tablet je na to uzpůsobený. Operátorka mi v pohodě zprostředkovala smlouvu a do dvou dnů jsem měla doma SIM kartu. A pak nastaly potíže. Simka nefungovala, zkoušela jsem to já i má sousedka, došlo i na mladší generaci. Odjížděla jsem na týden z domu a tablet – nefunkční – jel se mnou. Ve Zlíně jsem znovu navštívila prodejnu O2. Ochotný mladý muž mi po prohlídce vysvětlil, že má nová hračka bude fungovat jen na wifi, není na SIM kartu. Choval se zdvořile, nepovyšoval se, prostě profesionálně. Zrušili jsme smlouvu na mobilní internet (dva roky, měsíčně 199,- Kč). Přesto, že mě nová situace trochu zklamala, odcházela jsem z prodejny spokojená.
Dnes už vím, že k provozu internetu na tabletu musím být v dosahu nějaké wifiny a mít hlavně heslo té konkrétní wifiny. Takže, když jsem cestovala se Student Agency, mohla jsem být klidně připojená pomocí hesla „Žlutý“.
Při mém pobytu ve Zlíně jsem musela obdivovat, jak dnešní děti ovládají chytré mobilní telefony, tablety, počítače. Je to pro ně samozřejmost, patří to k dnešnímu stylu života, ale já bych je přece jen raději viděla s pěknou knížkou v ruce než při hraní her na mobilu. A to nejraději 24 hodin denně.