Devadesátiny letos slaví jeden z nejoblíbenějších turistických cílů severní Moravy – Valašské muzeum v přírodě. U jeho zrodu v červenci 1925 stáli bratři Bohumír a Alois Jaroňkové. Dnes nabízí návštěvníkům více než 80 lidových staveb, které se nacházejí v Dřevěném městečku, Valašské dědině, Mlýnské dolině a na Pustevnách.
Malíř Bohumír Jaroněk obdivoval valašské roubené domky a jednou z inspirací pro založení muzea pro něj byla Národopisná výstava českoslovanská v Praze, kde stála skupina lidových staveb z Valašska od architekta Dušana Jurkoviče. Další inspirací byly jeho časté zahraniční cesty, jako malíř porcelánu, fotograf, malíř a grafik navštívil například Káhiru, Dubrovník, Budapešť a Mnichov.
Mladší z bratrů Alois byl keramik a průmyslový výtvarník. Pracoval jako kompozitér ve stolařských, řezbářských a keramických dílnách a rovněž často cestoval. V roce 1909 podnikl studijní cestu do Skandinávie, která se stala rozhodující pro záměr vybudovat první český skanzen. Navštívil totiž vznikající muzeum v přírodě v dánském Aarhusu a hlavně skanzen u Stockholmu, první muzeum v přírodě na světě.
Jelikož měli bratři v Rožnově keramickou dílnu, kterou sem v roce 1909 přestěhovali z nedalekého Valašského Meziříčí, volba umístění skanzenu byla jednoznačná. Již v roce 1911 zde spoluzaložili muzejní spolek a o dva roky později byl vypracován první projekt muzea. Světová válka záměr na čas zbrzdila a poválečná obnova země také nebyla vhodným obdobím pro zřizování muzea. Bratři proto využili příznivé atmosféry kolem přípravy valašského folklórního festivalu v roce 1925 nazvaného Valašský rok. Prosadili, aby se tyto slavnosti konaly už v areálu nově vzniklého muzea, kam nechali přestěhovat dva domy z rožnovského náměstí z druhé poloviny 18. století a několik drobných staveb.
V dalších letech bylo do muzea přestěhováno několik dalších zachovalých budov z okolí (například Vaškova hospoda ze 16. století), některé byly postaveny jako repliky (fojtství z Velkých Karlovic). Během druhé světové války tesaři dokončili dřevěný kostel, který doplnil areál později nazvaný Dřevěné městečko.
Další součástí muzea je Valašská dědina, která zde vyrostla v 60. letech. Tento nejrozsáhlejší areál současného muzea tvoří na 40 objektů, od chalup a hospodářských stavení po zvonice, větrný mlýn a školu. Zpřístupněn byl v roce 1972 a stále se rozrůstá. Například před šesti lety o evangelický kostelík, vesnickou školu a hostinec s obchodem. Součástí lokality na Stráni, kde dědina vyrostla, je i amfiteátr pro 800 diváků. Velkým lákadlem pro děti jsou domácí zvířata včetně stáda ovcí.
Třetím areálem, který byl otevřen v roce 1982, je Mlýnská dolina. Zde jsou k spatření funkční technické stavby převážně na vodní pohon, jako například mlýn, valcha, hamr, pila a lisovna. Ve správě Valašského muzea v přírodě jsou i nedaleké Pustevny známé především stavbami lidové secese od architekta Jurkoviče.
Rožnovský skanzen, jehož součástí je mimo jiné Valašský slavín, tedy místo posledního odpočinku osobností spjatých s Valašskem, patří dlouhodobě k nejnavštěvovanějším turistickým cílům v zemi. Loni do něj zavítalo téměř 265 tisíc lidí.
