Sedí děda na lavičce,
na babičku čeká,
kolem projde mladá slečna,
oči na ní nechá.
Zkoumá její krok tak ladný,
houpající prsy,
troufl by si oslovit ji,
mohl by to zkusit.
Babička však už se blíží,
k dědovi si sedá,
přičetla by mu to k tíži.
Stejně mu to nedá.
Příští den sám vypraví se
na lavičku zase,
zpovzdálí hold dávat bude
mladé ženské kráse.