Málokterý výtvarník je svým dílem tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny či alespoň plakát nebo malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý v Česku také bezpečně pozná jeho dílo a zná jeho výraznou tvář zdobenou majestátním knírem. Kouzelník duchovního jasu, jak jej popsal historik umění František Dvořák, či velmistr humorné grafiky, jak jej označují média, se 12. června dožívá 85 let.
Ze svého věku si nic nedělá a říká, že penze je dobrá, ale až po devadesátce. Jinak je to urážka. „Život, pokud nezasáhne vyšší mocnost, jako je ztráta v rodině, choroba a podobně, je vlastně sled groteskních a veselých situací. Jednu svou výstavu jsem nazval Veselá cesta životem. Já to tak beru, tak to má být,“ řekl před několika lety Born.
Grafik a ilustrátor, ale také i autor divadelních scén a kostýmů, si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Svými ilustracemi doprovodil více než 250 knih. Jsou mezi nimi například Kytice, Válka s mloky, Pohádky bratří Grimmů, Jak jsem potkal ryby, Robinson, Muž s dýmkou a houslemi nebo Pipi Dlouhá punčocha.
Nadhled ze zahraničí
Bornovy ilustrace jsou úspěšné i v zahraničí, v posledních letech například ve Francii. Jméno si zde udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000, ale například i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů či legendy o Golemovi.
Ve světě filmu je Born známý příběhy Macha a Šebestové, seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku.
Příběhy Robinsona konec konců přivedly před sedmi desítkami let malého chlapce Adolfa Borna k lásce k ilustracím. „Když jsem dostal tuhle knížku ve svých 12 letech, tak jsem věděl, že bych k nim chtěl dělat obrázky. A to se mi splnilo.“
Se scenáristou Milošem Macourkem vytvořil přes 60 snímků. „Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného,“ posteskl si Born.
Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni – cestování. Zážitky z cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.
Jeho cílem jsou především výstavy, miluje Řecko a především Turecko. Sám se označuje za turkofila. Cestování považuje za druhou náplň svého života. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí...,“ tvrdí. Nerad také hovoří s lidmi opačných názorů: „Co jsem dříve ztratil času diskusemi s těmi, co měli opačný názor! Teď je pozdravím a jdu dál. Kdysi by to bylo faux pas, teď se můžu chovat, jak chci.“
Češi potřebují vychovávat
Z dojmů z cest Born často čerpá náměty pro svou práci. Inspirují ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Ostatně zašlé časy někdejšího mocnářství jsou také jeho láskou. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ připomíná. Sbírá starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.
Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky se pokládá za Středoevropana a netají se kritikou svých spoluobčanů: „Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.“
Milovník vína, psů a lyžování se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Studoval v ateliéru Antonína Pelce na Vysoké škole umělecko-průmyslové, poté na Akademii výtvarných umění. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou. Dva roky poté se jim narodila dcera Erika, nyní uznávaná malířka a sochařka.
Born je držitelem četných ocenění, mimo jiné české medaile Za zásluhy I. stupně a francouzského řádu Rytíř umění a literatury. Jeho jméno nese jeden z asteroidů objevený astronomy v Ondřejově. Letos například získal ocenění filmového festivalu pro děti a mládež ve Zlíně.
