Berounské hrnčířské trhy
a má víla Berenika

Již několik let, pokud mi v tom výjimečně nezabránila nějaká jiná cesta, jezdíme se sestrou vždy počátkem května a v září na hrnčířské trhy do Berouna. A pokud neprší a není chladno, což už se také stalo, je to pro mě pokaždé naprosto idylický den.

Trhy jsou vždy dvoudenní, v sobotu a v neděli, ale my dáváme přednost sobotě, na trzích je sice víc návštěvníků, zároveň však i širší nabídka zboží a celkově rušnější atmosféra, včetně hudebních programů. A navíc nemusím příští ráno vstávat do práce.

Vlakem Elefantem se vydáme z Hlavního nádraží spolu s desítkami či stovkami dalších výletníků přes Smíchov ven z Prahy. Řadu cestujících tvoří zahrádkáři a cyklisté, kteří během cesty vystoupí. Zbytek pak míří podobně jako my do Berouna. Spojení je velmi dobré, kromě občasného rychlíku jezdí každou půlhodinu osobní vlak. A cesta trvá asi 40 minut.

Minulý víkend nás přivítal Beroun rozkopanou cestou od nádraží směrem do centra. Stavební úpravy zřejmě souvisejí s připravovanou městskou slavností Berounské hradby, která se uskuteční 19. - 20. 6. a ponese se v duchu oslav 750. výročí první písemné zmínky o Berouně. Chystá se historický průvod v čele s Přemyslem Otakarem II., s nímž bude možno dokonce strávit oběd v podobě středověké hostiny.

Klasické berounské trhy, jako byl i ten o víkendu, jsou přehlídkou hrnčířů a řemeslníků. Údajně měla berounská červeně zbarvená keramika s bílými přírodními motivy své uznávané místo již ve středověku. Oblíbili si ji i císař Rudolf II. a pan Vilém z Rožmberka.

Na trhy se však sjíždějí vystavovatelé a prodejci z celé republiky i ze zahraničí, pravidelně jsou zde Maďaři a Poláci. Objevily jsme tu i keramičku z našeho jihočeského Týna nad Vltavou. Keramika však není jediné, co je na trhu k dostání. Jsou zde k vidění a k dostání i oděvy a oděvní doplňky, šperky, květiny, suvenýry různého druhu a různé kvality a pochopitelně i cukrovinky a zdravá výživa.

K trhu samozřejmě patří i dobré jídlo a pití. Kdo nechce jít přímo do některé ze zdejších restaurací nebo cukráren, určitě nepohrdne nějakou staročeskou specialitou nebo jen klasickou klobásou. V prodeji piva hraje prim zdejší rodinný pivovar Berounský medvěd, který navázal na dávnou tradici vaření piva ve zdejším měšťanském pivovaru.

Beroun dává svou sounáležitost s medvědem najevo i ve svém znaku a na praporu. Popularitu získal i zřízením medvědince na Městské hoře, kam se dá dojít pěšky. Vždyť, kdo by nechtěl vidět slavné tři medvědí bratry z večerníčku Václava Chaloupka, kterým je dnes už 15 let?

Každoročně si dovezu z Berouna nějakou zajímavou věc. Už několik let mám doma malý bubínek od maďarského umělce. Tentokrát jsem zůstala užasle stát u stánku s loutkami víl a elfů od mladé výtvarnice. Jedna takzvaně šátečková víla (má jen hlavičku a místo těla a končetin již jen šátky) mě tak okouzlila, že jsem neodolala a koupila si ji. A tak k plyšákům, kterých mám doma plno, přibyla ještě měděná kráska, které jsem dala jméno Berenika. Věřím, že nám bude spolu dobře.

Pokud se mi tedy podařilo někoho z vás zaujmout, nezapomeňte, že ve dnech 19. - 20. 6. se bude konat již zmíněná oslava města, zatímco tradiční hrnčířské trhy přijdou na řadu 12. - 13. 9. Třeba se tam někde potkáme.