V dnešní době se snad každý zabývá zdravou výživou, stále se objevuji různé často protichůdné názory na to, co se má jíst a co ne. Osobně mám z tohoto dojem, že lidé hlavně přestali být jaksi soudní. Přestali používat obyčejný selský rozum, pomocí kterého by spolu se svými možnostmi jednoduše - jedli, aby žili a nikoli naopak. A to především v době, kdy se na straně jedné denně vyhazuji tisíce tun kvalitních potravin a na straně druhé polovina lidstva hladoví, či umírá hlady a žízní!
Co by milióny lidi daly za to, napít se dosyta z našich vodovodních kohoutků, avšak tisícům lidí připadá tato kvalitní voda závadná, a proto nakupují vodu ve škodlivém plastu a ve skutečnosti pijí skutečné jedy. Navíc Bůh ví, kde a jak dlouho je taková voda v plastových lahvích skladována a tím je ve skutečnosti mrtvá. A s jídlem jak tedy? Rozvážně! to opravdu stačí. Věřte mi. Co tedy jíst?
Hlavně den začínat bohatou snídani, s ovocem, celozrnným pečivem (neboť bílé pečivo v sobě nemá vůbec nic pozitivního). Snad se dočkáme, že bílá mouka úplně zmizí. Stejně tak i bílý cukr - a proč vlastně byly tyto původně kvalitní potraviny takto znehodnoceny, zatímco původní celozrnná mouka a přírodní surový zdravější cukr kupujeme tak draho a staly se pro mnoho lidí nedostupnou surovinou? Jogurt jakýkoliv, nebo podobné mléčno-ovocné kombinace, nebo podle Natury cokoliv jako šunka, sýr, ale vždy i nějaké ovoce, jako např. jablko, by neměly na našich stolech nikdy chybět.
K obědu není nutno jíst vařená jídla. Rozumem vzato, ať si prostě každý jí to, na co má chuť a "kapsu". To samé i večeře. Jde totiž jen o jediné! Jíst méně a spíše málo, protože jedině tak je to pro naše zdraví a dlouhověkost správné. Jist do polosyta. Děje se však to, že se lidé přejídají kalorickými jídly, a jsou potom obézní, a nemocni. To platí pro celý svět (vyjma miliónů, kteří jen hladoví). Ačkoli: jeden den v týdnu bychom měli hladovět všichni. Potom by nikdo na světě nehladověl a nemusela by se bourat okna pro 300 kilové "žrouty", aby přežili třeba infarkt. Aby bylo dost jídla pro všechny, stačí jen minimum sobectví těch ostatních a selský rozum proti hromadění peněz, tak potravin.
Prostě jen více lásky v nás všech. No, a protože jsem radikál, ale také i idealistka, vím, že jednou to tak i bude!
Zdraví Vás všechny Stejskalová Marie