Úmrtní list

Úmrtní list

18. 2. 2014

Na střední škole jsme měli zajímavého profesora matematiky a geometrie jménem Kubíček. Tento profesor se vyznačoval různými průpovídkami např. "Bodláková, než si začneš dělat ještě pedikůru, pojd k tabuli". "Přibyle, co to jíš pod tou lavicí? Přines mi kousnout!" Tyto jeho různé průpovídky měla za úkol zapisovat jedna spolužačka, než  na to profesor přišel. Sebral jí to, ale ani se k tomu nijak nevyjádřil. Ovšem s průpovídkami nepřestal.

Další jeho zajímavostí bylo to, že než vkročil do dveří třídy, tak jsme nejdříve viděli knoflík saka, pak velice objemné břicho a teprve pak samotného profesora.

Já jsem nikdy neměla na předměty, které vyučoval, žádný talent. Nějak mi do hlavy čísla a geometrické vzorce nešly. Ani jsem se nesnažila s tím něco podstatného dělat a prolézala jsem s odřenýma ušima s trojkama. Maminka mi nalákala na buchty a svačinky chytrého spolužáka, aby chodil k nám domů a trochu mě doučoval. Bud to ale neuměl, nebo moje hlava nic z toho nepřijímala. Mně byl totiž nesympatický jak spolužák, tak ta jeho snaha.

Profesor také nebral zřetel na žádné omluvy. Když se někdo chtěl omluvit, že byl nemocný a nějakou dobu ve škole chyběl, čímž mu probírané studim uteklo a látku nezvládá, profesor odpověděl: "Máš úmrtní list? Nemáš, tak pojd k tabuli."

Jednou jsem onemocněla také já jsem nějakou dobu ve škole chyběla. Je jasné, že mé chatrné znalosti ještě více utrpěly. Když jsem se vrátila do školy a do hodiny matematiky, věděla jsem, že bude zle. Místo, abych však sledovala výklad, začala jsem si vyrábět velice pěkný úmrtní list. Vzala jsem čtvrtku papíru, černě ji orámovala se všemi dalšími náležitostmi a napsala: Dne... zemřela Hana Ježková na těžkou nemoc chřipku. Až vstane z mrtvých, určitě se přihlásí...

Můj spolužák přes uličku si všiml, že něco vytvářím a sebral mi to z lavice. Jeho zase ale viděl pan profesor a zařval: "Okamžitě mi přines ten papír!" Pak si papír začal číst a já i celá třída jsme v údivu koukali, jak se mu jeho velké břicho začíná třást potlačovaným smíchem. Pak papír strčil do kapsy a začal zkoušet. Když však přišel k mému jménu řekl: "Ježková je mrtvá, tak až vstane z mrtvých, ať se přihlásí."

Nevím, kdy jsem se přihlásila a jak to dopadlo, ale nepropadla jsem. Od té doby  se však už pan profesor nikoho nezeptal, jestli má úmrtní list.

Jinak ale vzpomínám na toho výborného a lidového profesora moc ráda.

 

Vzpomínáte někdy na školní léta? Pamatujete si na své učitele? Jste v kontaktu s bývalými spolužáky? A co první lásky v školských škamnech? Jaká byla podle vás úroveň školství před desítkami let a nyní? Napište vaše zkušenosti či příběh ze školy. Nejlepší příspěvek oceníme.
škola
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA