Neveselá vzpomínka
Ilustrační foto: Pixabay

Neveselá vzpomínka

26. 4. 2024

Blíží se opět ten DEN, kdy stalo, to, co se nikdy nemělo stát. Koncem dubna roku 1986 vybuchl jeden z bloků jaderné elektrárny v Černobylu. Proč si na to vůbec vzpomínám? Konečně, díky televiznímu pořadu na stanici ZOOM, jsem se dozvěděla název toho reaktoru, který tuto děsivou situaci spustil. Překvapuje vás, proč já ,naprostý laik v atomové energii, se o to zajímám?

Bydlela jsem v Brně, kterým hýbaly tiché „šeptandy“, že se v Dukovanech bude stavět atomová elektrárna dle Sovětského svazu, a pro mne atomová elektrárna byla totéž jako atomová puma z druhé světové války. To, že se Rakousko i na mezinárodní úrovni bránilo umístění jaderné elektrárny v takové blízkosti svých hranic, nám pomohlo alespoň v tom, že v Dukovanech neměl být použitý reaktor ruské výroby. Byl, nebo nebyl, nevím. Měl to být ten stejný jako v Černobylu a v jiných ruských zařízeních rozmístěných na Ukrajině. Dukovany zahájily provoz v roce 1985.

A já díky čtyřem dílům odvysílaných na stanici ZOOM jsem se konečně dozvěděla název toho reaktoru a současně doufám, že konečně i pravdu o celé události. Na základě rozhodnutí mezinárodní agentury pro jadernou energetiku byli dva inženýři, nejdůležitější osoby zodpovědné za provoz Černobylské elektrárny, zbaveni obvinění a v devadesátých letech minulého století rehabilitovány.  

Na závěr bych ráda poděkovala za odvysílaný program, který také ukázal těžko uvěřitelné příběhy zaměstnanců elektrárny, kteří s vypětím všech sil se snažili zvládat neobvyklé situace v boji s děsivým živlem.

 

 

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Vzpomínky jsou ošidné. Dnes prohlížíme fotografie z našeho svatebního dne a následujícího týdne, před 23mi lety. "Kde jsem tě tady fotil?", ptá se manžel. Jala jsem se hledat podle fotografií na internetu. Ani jeden si totiž, z tak bohatého týdne, nepamatujeme, že jsme byli také na Kuksu :-) :-)
Jitka Caklová
Není nad to, psát o vlastních zkušenostech (prožitcích).
Libuše Juráčková
Dobrý den. Po přečtení názorů v diskusi mě skoro mrzí, že jsem si tu moji osobní vzpomínku nenechala jen pro sebe. Byla to jen vzpomínka, ne vědecký podložený referát, a nebýt televizního pořadu o Černobylu, nikdy bych ji nenapsala. Ale přesto k mé vzpomínce přidám ještě jednu z mnoha. Kdo chce ať věří, kdo ne, má na to právo. Vždyť každý z nás bydlel jinde a zažíval jiné události a proto snad píšeme ty naše vzpomínky. Moje kolegyně mi s hrůzou důvěrně sdělila, že její právě dostudovaný syn - lékař gynekolog - dostal v zaměstnání " tajné" nařízení. Pokud do ordinace přijde žena v brzkém stupni těhotenství a zažádá o potrat, má jí být bez jakýchkoli dotazu okamžitě vyhověno. V žádném případě ovšem nesmí být potrat, byť na přímý dotaz pacientky, doporučen nebo dokonce navrhován. Žádné rady, žádné odpovědi, přesto že to neodpovídalo běžnému přístupu k pacientce. Prostě jak se říká "Ticho po pěšině". Snad si nebude někdo myslet, že si to moje kolegyně, tehdy tou zprávou vyděšená, nebo já vymyslely.
Libuše Křapová
Pane Dvořáku, pokud používáte mozek jen na to, abyste se chytal slovíček na vyvracení vyjádření jiných osob, vaše věc. Já vám vaše přesvědčení, že ti zemřelí narakovinu jsou jen mé fabulace, vyvracet nebudu. Nestojí mi to za to a jim život nevrátím. Ani těm dvěma, co zemřeli konkrétně v naší ulici. Jeden starší muž na CA štítné žlázy a maminka od dvou malých dětí na Ca kůže.
Jitka Caklová
Ano, nejhorší smrt je, smrt z vyděšení. Mně zachránila život vážná nemoc, o které jsem nevěděla, že mám, o které naštěstí věděli jen lékaři. Zkrátka, o čem nevím, to mi není.
Petr Dvořák
Poněkud jste si popletla předkládání důkazů, protože když někdo něco řekne, dokud to nepodloží, je to jen jeho názor, možná fantazie nebo vzpomínka. A jak známo, vzpomínky jsou velice ošidné. Rozhodně se na každé do luftu puštěné tvrzení neobstarávají protidůkazy, že to bylo jinak. To jste si popletla s trestním řízením. Chápu, jste spisovatelka a ráda píšete pohádky. A navíc, když ono se to tak hezky píše a hezky to i vypadá, když napíšete: „ti nahoře, co vykoupili lékárny“. To jako že okresní tajemníci zakázali prodávat léky „těm dole“ ? Vlastně ani nevím, jaké léky kromě acylpyrinu nebo flastrů na puchýře se tehdy „prodávaly“ v lékárnách volně. Možná ještě vitamín C a Riboflavin. Jódové tabletky byly v r. 1986 volně k prodeji?
Petr Dvořák
Paní Křapová, člověk nemusí mít lékařské vzdělání, aby se naučil používat mozek. Sama se usvědčujete ze lži, když nyní píšete „A také vím, jak rychle někteří umřeli, protože o své nemoci dlouho nevěděli. Do ordinací přišli často až s příznaky.“ Používáte velice vágní výrazy jako „dlouho nevěděli“ nebo „rychle umřeli“ nebo „přišli s příznaky“. Zcela jste se vyhnula jakékoliv byť i jen trošku upřesňující specifikaci typu rakoviny. Např. rakovina jícnu – zvýšený počet případů u kuřáků, alkoholiků. Alkoholici taktéž u rakoviny střev, slinivky, jater. U rakoviny kůže to mohlo být způsobeno ozónovou dírou, kdy v r. 1985 (Tu máš čerte kropáč, to je ale náhoda!) tj. rok před Černobylem klesla koncentrace ozónu na polovinu a lidé se klidně opalovali jak zběsilí. Nebyli vyděšeni. Atd. atd.
Libuše Křapová
Pane Dvořáku, vy máte lékařské vzdělání? V jakém oboru jste pracoval? Já ty některé lidi osobně znala. Vím, jestli chodili a jak často chodili k lékaři. A také vím, jak rychle někteří umřeli, protože o své nemoci dlouho nevěděli. Do ordinací přišli často až s příznaky. Takže ne, nesouhlasím z vaším tvrzením o smrti z vyděšení. Vyděšení byli ti nahoře, co vykoupili lékárny. A pak uklidňovali ze svých pozic "pracující", že se vůbec nic neděje. Pak zhruba v listopadu se začalo dít. Statistiku k tomu nepotřebuji, pokud chcete mou zkušenost vyvrátit vy, najděte si ji vy. A že dcera Aničky P. a její vnoučata jsou zdravá? No samozřejmě, výskyt nemocí byl jen zvýšený, neznamená to, že onemocněli všichni. Většina obyvatel byla a zůstala zdravá.
Petr Dvořák
Paní Křapová, nejstrašnější smrt je smrt z vyděšení. Zvýšený výskyt rakoviny v jednom období lze vysvětlit i tím, že spousta lidí, kteří by se za normálních okolností nešli nechat vyšetřit, to v důsledku vyděšení z havárie udělali, takže se pochopitelně vyskytlo i více pozitivních výsledků. Máte nějakou důvěryhodnou statistiku? Byla byste jediná. To naopak paní Potůčková vyděšená nebyla, takže píše, že díky(!) Černobylu nic nenasvědčuje tomu, že by její dcera měla nějaké onemocnění.
Soňa Prachfeldová
Pamatuji, jjak se říkalo, že nemáme sbírat houby, naše teta z Německa se tak bála, že nechtěla ani do lesa a to i několik let poté.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.